Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Archeologové objevili v Petře bazén uprostřed pouště

Jordánské skalní město Petra je známé svými chrámy, které proslavila filmová série Indiana Jones. Nejnovější archeologický průzkum prokázal, že toto město je sice v poušti, ale zdaleka netrpělo žízní. Mělo moderní zavlažovací systém, který lidem umožňoval nejen přežít, ale i zavlažovat zahrady a provozovat velký bazén. Archeologové tvrdí, že před 2000 lety měla tato metropole nabatejského království technické vymoženosti a luxusní vybavení, napsal izraelský deník Haarec.

Byla to nejznámější blízkovýchodní zastávka pro karavany přicházející z nejrůznějších směrů. Výzkum Petry, která se nachází v jihozápadní poušti Jordánska, ukazuje, že tam bývala také uměle zavodňovaná zahrada. Tamní stezky zastiňovaly vinice, stromy a datlovníky. Vedle velkého, 44 metrů dlouhého plaveckého bazénu se pěstovaly traviny.

Nabatejci vymysleli hydraulický systém, díky němuž si dokázali zadržet dostatek vody nejen pro sebe, ale mohli jí zavlažovat i zahradu, naplnit fontány či bazén. Do té doby přitom bylo nemyslitelné, aby voda, v poušti tak vzácná, byla výhradně užitková.

„V bazénu je patrný vývod akvaduktu, který přiváděl vodu z jednoho z pramenů, Ajn Braku, který byl v kopcích mimo Petru. Velkorysý bazén stejně jako zelená zahrada byly oslavou úspěchu Nabatejců a jejich schopnosti dostat vodu do centra města,“ tvrdí antropoložka Leigh-Ann Bedalová z vysoké školy v Pensylvánii.

Archeologové objevili složitou podzemní síť, díky níž byl usměrňován tok vody v době dešťů. Našli šachtu, kterou se voda sváděla do hloubky deseti metrů, keramické potrubí, podzemní cisterny a zásobárny vody, v nichž se voda filtrovala. Obyvatelům Petry to umožňovalo pěstovat plodiny, sklízet ovoce, vyrábět víno a olivový olej, vybudovat okázalou zahradu s bazénem v centru. To vše uprostřed pouště.

Mnoho starověkých měst bylo vybudováno v blízkosti řek, jež poskytovaly vodu a také určitou ochranu. Petra, která se rozkládá na severozápadním okraji Arabské pouště, byla známá nedostatkem vody. Byla na křižovatce dvou významných obchodních tras – spojnice mezi Rudým mořem a Damaškem a trasou mezi Perským zálivem a Gazou. Karavany vezoucí vzácné zboží musely cestou do Perského zálivu překonat Arabskou poušť a putovaly týdny, než dorazily do úzkého kaňonu, jímž začíná Petra. Znamenala pro ně jídlo, ubytování a především osvěžující vodu.

Obyvatelé Petry to samozřejmě neposkytovali zdarma. Plinius píše, že kromě toho, že se muselo platit za krmení pro zvířata a ubytování, bylo třeba mít i dary pro stráže, ochránce vstupních bran, pro kněze a pro královské sluhy. Karavany přesto přicházely, protože si to mohly dovolit díky horentním cenám, za něž se v Evropě nakupovaly parfémy a koření. Pokladnice v Petře se plnily.

Zahradu je třeba považovat za zázrak, neboť v Petře ročně naprší jenom deset až patnáct centimetrů vody. Bez technologie vodního řadu, čištění a tlakování by Petra nemohla existovat. Lidé museli kanály a nádrže vytesat do kamene. Každá kapka vody, která spadla v okolí, byla zachycena a odvedena, prameny byly svedeny do řadu, který je odváděl do stovek cisteren v podzemí. Takže bez ohledu na roční období bylo dost vody k pití i k umývání. Proto mohl starořecký historik Strabón na konci 1. století před naším letopočtem napsat, že v Petře byl dostatek vody pro domácí potřebu i pro zahradu.

Botanický průzkum ukázal, že v zahradě rostly palmy i traviny. Našla se spálená zrna i skořápky ořechů. Co to znamená, ale zatím není jasné. „Pocházely zřejmě z hnojiva, takže to není důkaz, že ty rostliny tady také vyrostly,“ řekla Bedalová.

Ohromný plavecký bazén, který svými rozměry překonává i dnešní olympijské bazény, byl postaven kolem 1. století před naším letopočtem. Bazény ale začaly být v regionu módou už o století dříve. Hasmonejští panovníci Judeje bazény stavěli v zahradách i ve svých palácích. V paláci v Jerichu jich bylo dokonce sedm.

Obyvatelé Petry nejen věděli, jak pracovat s vodou, ale byli i dobrými staviteli. Název Petra znamená skála a Petra je určitě skalní město. Nabatejci pracně tesali své domy, hrobky a paláce do pevného kamene. Červený pískovec, jímž je Petra obklopena, se k tomu dobře hodil, takže monumentální město vzniklo do 1. století našeho letopočtu.

Nejznámějším dokladem mistrovství Nabatejců je Pokladnice, působivá stavba vytesaná do masivního útesu. Pojmenována byla podle velké kamenné schrány, v níž se údajně uchovávalo zlato a drahokamy. Bez ohledu na představu režiséra Stevena Spielberga tato stavba nevede do labyrintu ukrývajícího Svatý grál. Naopak, v chrámu je relativně malý sál, kdysi používaný jako královská hrobka. Na útesech Petry jsou další hrobky – jsou ale vytesané vysoko, takže to odrazuje případné zvědavce.

Petra sice přežila staletí, ale její vliv začal slábnout, když se jí v roce 106 zmocnili Římané. O jejich přítomnosti v 1. a 2. století podává svědectví kolonáda a divadlo. Římané začali provozovat námořní spojení na východ, čímž přivodili kolaps dopravy koření přes poušť. Petra tak pustla a nakonec zůstala opuštěná v poušti.

Foto: © Dollar Photo Club

Konkurence pro Siri: Asistent Googlu na smartphony s Androidem

Společnost Google z technologické skupiny Alphabet bude dodávat svého digitálního asistenta do chytrých telefonů založených …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close