Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Asi jediná migrace Homo sapiens z Afriky

Jak probíhala migrace našich předků z Afriky? Nově sebraná genetická data ukazují na jedinou migraci, jejímiž potomky jsou stejně tak Evropané jako Australané.

Několik souvisejících studií na toto téma bylo nyní publikováno v Nature. V rámci projektů, které zastřešovali genetici z Harvard Medical School, byly osekvenovány stovky nových genomů, mezi jiným i lidé patřící k menším populacím. Stále je to samozřejmě jen začátek a další data náš pohled v mnohém upraví, možná i podstatněji změní.

Výsledky aktuálního zkoumání jsou následující. „Společní předkové“ Evropanů a Asiatů/Indiánů jsou v genetickém záznamu patrní asi před 42 000 ley, Papuánců a Australanů před 58 000 lety. Nicméně vědci docházejí k závěru, že všichni ne-Afričané jsou spíše potomky jediné migrační vlny, která Afriku opustila před asi 72 000 lety, různými směry se však šířila různými rychlostmi.
Samotná diverzifikace Homo sapiens začala už asi před 200 000 lety, v době „out-of-Africa“ se už jednalo pouze o potomky jedné oddělené skupiny.
Evropané a Asiati („ne Afričané“) mají, alespoň podle této studie, zhruba stejně genů neandrtálců, takže ke křížení docházelo už hlavně na Blízkém východě, méně pak později v Evropě. Jiné zdroje ostatně uvádějí, že na Blízkém východě se před cca 40–50 tisíci lety vlny neandrtálců a Homo sapiens přelévaly sem a tam (někde se interpretuje: neandrtálci zde poprvé nad Homo sapiens „vyhráli“). Zajímavé má být, že větší podíl neandrtálských genů mají obyvatelé paleolitického naleziště Kostěnki na Donu – jakoby zde došlo ještě k další hybridizaci.
Vztahy mezi lidskými populacemi zhruba ukazuje následující schéma.

Genetický "strom" člověka,  Kredit: Swapan Mallick, Mark Lipson a David Reich

Genetický „strom“ člověka, Kredit: Swapan Mallick, Mark Lipson a David Reich

Speciální data byla sebrána pro Austrálii. V genomu Australanů a Papuánců nejspíš nenajdeme přímo denisovany, ale jakési další, jim příbuzné skupiny. I když do Austrálie proběhlo migrací zřejmě více (nakonec s lidmi sem asi přišli i dingové, a to relativně pozdě), geneticky jsou dnešní Aboriginci zřejmě příbuzní prvním příchozím.
Od zbytku populace se tento proud oddělil asi před 58 000 lety, před 50 000 lety pak byl osídlen Sahul – tedy kontinent spojující dnešní Novou Guineu, Austrálii a Tasmánii. Wallaceovu linii bylo třeba překročit s pomocí plavidel, naopak samotný Sahul se rozdělil až asi před 10 000 lety. Přitom je však zajímavé, že ke genetickému oddělení Australanů a Papuánců došlo už mnohem dříve, před asi 37 000 lety. Zřejmě zde existovaly ještě nějaké další ekologické překážky typu pouští. Asi před 31 000 lety začala i izolace jednotlivých australských skupin od sebe navzájem, zřejmě opět v důsledku pouště uprostřed kontinentu. Geneticky se tak třeba obyvatelé jižní a severní Austrálie od sebe liší víc než Indiáni od Sibiřanů.
Nakonec prehistorická Austrálie přináší ještě jednu hádanku. Většina Austrálie dnes hovoří jazyky Pama-Nyungan. Ty se rozšířily zřejmě někdy před 4 000 lety spolu s novou kulturou, jejich původ je asi na severu země. Přitom ale tato expanze kultury (nová kamenná industrie) a jazyků nevedla ke genetické unifikaci, geneticky jednotlivé skupiny původních Australanů od sebe zůstaly izolované (nadsázka: jakoby šlo o mnichy/misionáře v celibátu šířící novou víru) a genetický vliv migrace byl velmi malý. Zajímavé je i to, jak dokázala kultura a její nositelé překonávat pouště.
Tyto výsledky jsou založeny na kompletním sekvenování genomů 83 australských aboriginců a 25 Papulánců.
Zdroj: Phys.org a další

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Proč někde žije víc druhů než jinde

Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close