autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Atmosferický tlak na dávné Zemi byl poloviční

Jak vypadala atmosféra dávné Země? Pořádně nevíme, respektive shoda panuje asi jen v tom, že zde prakticky chyběl kyslík a plno bylo naopak oxidu uhličitého. Na množství metanu, čpavku nebo dusíku či kyanovodíku už panují různé názory.
Ale jak to bylo před miliardami let s atmosferickým tlakem? Srovnání s dalšími planetami („bez vlivu života“) nám moc neřekne, Mars o atmosféru prakticky přišel, Venuše se proměnila v přetlakovaný skleník. Samozřejmě by logické bylo předpokládat, že dávná pozemská atmosféra s oxidem uhličitým byla hustší. Jenže známe množství toho CO2?
Studie autorů z University of Western Australia a University of Washington, publikována v Nature Geoscience, nyní praví, že před 2,7 miliardami let byl atmosferický tlak u hladiny moře oproti dnešku ani ne poloviční. Bylo to už v době existující fotosyntézy (CO2 se už začal stahovat do organické hmoty?), ale ještě před nárůstem koncentrace kyslíku.
Stanovení tehdejšího tlaku je založeno na bublinách v lávových vrstvách, které vznikaly na místech, kde vroucí láva tekla do mořské vody a tuhla. Vzorky pocházejí ze západní Austrálie od řeky Beasley. Pokud je měření a jeho interpretace v pořádku, pak v atmosféře oproti dnešku muselo být méně dusíku (ať už v podobě molekul N2 nebo NH3).
Co to vypovídá o tehdejší Zemi z hlediska klimatu? Když Slunce dodávalo méně tepla než dnes, cca o pětinu, v atmosféře rozhodně musely být skleníkové plyny (nejen CO2, ale i metan a vodní pára). Jinak fungovaly větry, vzhledem k tomu, že Měsíc byl blíže než dnes, platí totéž i pro příliv a odliv. Rozhodně bychom tedy nenašli „současné prostředí bez eukaryot a atmosferického kyslíku“, rozdílů bylo mnohem víc.

Zdroj: Phys.org a další

Poznámky:
– Nižší tlak znamená, že (neslaná) voda zmrzne při vyšší teplotě než 0 C (led má větší objem). Mohl tedy nižší tlak hrát roli při vzniku obřích prekambrických zalednění? Samozřejmě ještě více závisí na tlaku bod varu, nicméně nepředpokládáme, že by se v té době oceány vařily.
– Dvakrát nižší tlak znamená, že v atmosféře muselo být mnohem méně dusíku (i kdyby chyběl CO2 a nebyl žádný kyslík, stále to k rozdílu nestačí). Je tedy většina atmosferického dusíku biogenního původu? Ale pokud dusík nebyl ani v podobě čpavku, v jaké formě tedy na Zemi především existoval? Jako dusičnany v moři a sedimentech? Nebo jako rozpuštěný uhličitan amonný?
– Jaký by byl tlak stejného množství molekul CO2 vs. současné směsi dusíku a kyslíku? Větší obsah kyslíku v atmosféře v permu údajně znamenal větší hustotu, tj. létat mohlo i to, co by se později už nevzneslo (gigantický hmyz apod.).
– Spoluautor výše zmiňované studie Roger Buick dodává, že ovšem situace před 2,7 miliardami let také nemusela být nijak „původní“. Loni přišel s názorem, že předtím třeba v atmosféře dusík byl, ale před 3 miliardami let ho tehdejší mikoorganismy začaly ve velkém odčerpávat. Dnes to zvládnou jen některé bakterie („sinice“, hlízkové bakterie žijící v symbióze s rostlinami atd.) – tehdy šlo ale asi o dominantní formu pozemského života.

Kdo s koho – jehličnany versus listnáče

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close