Pavel Houser

Zlaté nanočástice se přepínají na zrcadlo

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Vezmeme dvě vzájemně nemísitelné kapaliny a na jejich rozhraní umístíme nanočástice zlata. Následně můžeme změnami elektrického pole s těmito částicemi manipulovat; podle velikosti vnějšího elektrického pole se zlato shlukuje nebo se částice velké v řádu 10 nm naopak více rozptylují. Zajímavé je, že se přitom mění optické vlastnosti materiálu. Shlukující …

více »

Umělá inteligence dokáže shrnout text

Nástroje pro shrnutí (sumarizaci) textů pracují dvěma hlavními způsoby: extrakcí a abstrakcí. Společnost Salesforce, dodavatel řešení CRM (řízení vztahů se zákazníky), má vlastního asistenta na poli umělé inteligence, kterému říká Einstein. Víceméně má jít o software s funkčností Apple Siri, Google Now nebo Microsoft Cortana. Nyní Salesforce oznamuje další milník …

více »

Týden na ITBiz: Kotlin – vycházející hvězda mezi programovacími jazyky

Kariéra budoucnosti: s robotem v týmu. Apple představil zcela nový iPhone X. Čína omezuje bitcoin. Pracovní prostředí budoucnosti Jak vypadá pracovní prostředí budoucnosti? Jakým požadavkům musí odpovídat? Jak umožňuje zaměstnancům a firmám, aby je efektivně využívali a drželi krok s neustálou digitální transformací? Tento článek mapuje pracovní prostředí budoucnosti a …

více »

Neu5Gc: pomůže mutace rekonstruovat evoluci člověka?

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by mohl pomoci rekonstruovat i další biochemický marker – sacharidy. Glykany jsou obecně polysacharidy nebo sacharidové části glykoproteinů, v tomto případě nám jde o látky vyskytující se v povrchové vrstvě buněk (na membráně atd.). Vědci z …

více »

Jako skener: Voda odhalí skryté tvary

3D skener nemusí pracovat pouze na optických principech. Rekonstruovaný předmět může mít složitý tvar (komplikovaně dovnitř vyboulený „vykouslý“ prostor) nebo skenování mohou komplikovat optické vlastnosti povrchu (měnící se odraz/lom apod.). V těchto případech lze použít novou metodu, s níž přišel izraelsko-čínsko-kanadský tým (Tel-Aviv University, Shandong University, Ben-Gurion University a University …

více »

Grafen: reproduktor, zesilovač i ekvalizér v jednom

Na University of Exeter přišli s technikou umožňující vytvářet zvuk bez mechanických vibrací reproduktoru. Materiálem s potřebnou funkcionalitou je (opět) zázračný grafen. Do jednoho miniaturního čipu z grafenu se podařilo soustředit funkčnost reproduktoru, zesilovače i ekvalizéru. Technologie generování zvuku pomocí chvění pohyblivé cívky nebo membrány se prakticky nezměnila více než …

více »

Kdo může pozorovat nás?

Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …

více »

Týden na ITBiz: Automatizace bezpečnosti – problémem nejsou technologie

Čína zakázala vydávání nových kryptoměn. Před 180 lety předvedl Morse poprvé svůj telegraf. Chatboty mění podnikové služby. Automatizace bezpečnosti – problémem nejsou technologie Umělá inteligence, strojové učení, behaviorální analýza, model SecOps (analogie DevOps pro zabezpečení), řízené bezpečnostní služby – to vše slibuje vyšší automatizaci bezpečnosti. Kde je hlavní problém? Fujitsu …

více »

Proč se jedovaté žáby neotráví samy

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pralesničkovití (Dendrobatidae) jsou skupinou menších žab z pralesů střední a jižní Ameriky. Nazývají se rovněž šípové žáby (dart frogs) – a to proto, že indiáni si jedem žab z této skupiny natírali šípy nebo šipky do foukaček. Jednotlivé druhy pralesniček jsou jedovaté různě, některé velmi značně. Jedovatost bývá spojena s …

více »

DNA ukazuje původ Mínojců a Mykéňanů

Mezinárodní výzkumný tým z University of Washington, Harvard Medical School, Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších vědeckých institucí zveřejnil výsledky porovnávnání genomů starověkých obyvatel Řecka, Kréty a jihozápadní Anatolie. Podle studie publikované v Nature (první autor Iosif Lazaridis) to konkrétně s obyvateli Egeidy v době …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close