Pavel Houser

Balení konečného počtu koulí a klobásová katastrofa

Jak optimálně uspořádat v prostoru určitý počet koulí? Tento problém má za sebou dlouhou historii. Už Kepler vyslovil domněnku, že nejhustším uspořádáním pro nekonečný počet koulí je struktura FCC (face-centered cubic), podobná hexagonálnímu uspořádání pomerančů a jablek, které můžeme vidět v supermarketech. Máme-li konečný počet koulí, všechno se ale komplikuje; …

více »

Nový časový krystal vydrží velmi dlouho

Týmu z Univerzity TU Dortmund se podařilo vyrobit vysoce odolný časový krystal, který si své chování zachovává milionkrát déle, než bylo možné prokázat v předchozích experimentech. Znovu se tak potvrdil zajímavý jev, který navrhl nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2012 Frank Wilczek. Podle něj podobně jako existují běžné …

více »

Hygienická teorie vzniku alergií byla znovu odmítnuta

Studie provedená na „špinavých“ myších zpochybňuje hygienickou hypotézu. Ta tvrdí, že určitá míra vystavení mikrobům nebo parazitům typu tasemnic může snížit riziko vzniku alergií. Výzkum provedený na švédském Karolinska Institutet ale ukazuje, že myši s vysokou expozicí infekcím od narození mají stejnou, ne-li dokonce vyšší předpoklady rozvíjet alergické imunitní reakce …

více »

Kouzla s nanotrubičkami dichalkogenidů přechodných kovů

Dichalkogenidy přechodných kovů mají vlastnosti, které se u uhlíkových nanotrubiček nevyskytují, jako je supravodivost a fotovoltaický efekt. Vědci z Tokijské metropolitní univerzity vytvořili řadu nových jednostěnných nanotrubiček z dichalkogenidů přechodných kovů (TMD) s různým složením, chiralitou (tj. odlišné zrcadlové obrazy) a průměrem. Vycházeli přitom z trubiček nitridu boru, které sloužily …

více »

Chemické reakce by se mohly vyvolávat i pozitrony, zkusilo se to na iontových krystalech

Pozitronové sloučeniny, konkrétně vázané stavy pozitronů s běžnými atomy, molekulami nebo ionty, představují zajímavý aspekt interakcí pozitronů s hmotou a byly již experimentálně studovány prostřednictvím pozorování anihilace pozitronů v plynech. Nyní se na dosavadní výzkumy navázalo novou studií, kterou publikoval prestižní Physical Review Letters. Vědci zkoušeli vystřelit buď pozitronový, nebo …

více »

Poprvé demonstrovali řízení plazmatu při jaderné fúzi pomocí digitálního dvojčete

Metoda magnetického udržení, při níž je plazma o ultravysoké teplotě prostorově omezeno (izolováno od stěn reaktoru) magnetickým polem, je aktuálně považována za nejslibnější metodu pro dlouho očekávané fúzní reaktory. Pro realizaci této metody výroby energie je nezbytné předvídat a řídit složité chování plazmatu při fúzi. Jednou z možností je využít …

více »

Nejstarší černá díra

Astronomové objevili nejstarší dosud pozorovanou černou díru z počátků vesmíru a zjistili, že postupně likviduje svou hostitelskou galaxii. Mezinárodní tým vedený Univerzitou v Cambridge použil k detekci černé díry, která vznikla pouhých 400 milionů let po velkém třesku, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra …

více »

Hubble našel vodní páru v atmosféře malé exoplanety

Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu pozorovali dosud nejmenší exoplanetu, v jejíž atmosféře se podařilo detekovat vodní páru. Planeta GJ 9827d má průměr jen přibližně dvojnásobku Země. GJ 9827d objevil v roce 2017 vesmírný dalekohled Kepler. Oběh kolem červené trpasličí hvězdy dokončí každých 6,2 dne. Hvězda GJ 9827 leží 97 …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close