Pavel Houser

Ledovce na Zemi existují nepřetržitě po 60 milionů let

Kdy byla naše planeta naposledy zcela bez ledu? Dosud se předpokládalo, že před 26 miliony lety. Podle nového výzkumu na horách Antarktidy však led nezmizel prakticky po celé třetihory. Ono to tak při záplavě titulků o globálním oteplování nemusí vypadat, ale z pohledu na geologických škálách je dnešní období relativně …

více »

Data: kouření tabáku i marihuany opravdu chránilo před COVIDem

Samozřejmě ale tvrzení v titulku je třeba brát v uvozovkách (správně: lidé, kteří dělají x, mají nižší pravděpodobnost, že…). Následující data pocházejí z České republiky a autory studie jsou Jaroslav Flegr et al, nicméně příslušnou studii (respektive tiskovou zprávu k ní) vydala Oxford University. Výsledky jsou ovšem založeny na dotazování …

více »

Nadsvětelné částice by prý viděly 3 rozměry času a 1 prostoru

Jak by vypadal svět pro (hypotetické) pozorovatele pohybující se nadsvětelnými rychlostmi. V jednom z modelů vychází časoprostor jako čtyřrozměrný, ovšem 3 rozměry má čas. „Měli bychom očekávat, že uvidíme nejen jevy, které se dějí spontánně, bez deterministické příčiny, ale také částice pohybující se současně po více drahách,“ tvrdí autoři nové …

více »

Záhada roviny satelitních galaxií má být jen iluze

Satelitní galaxie obíhající Mléčnou dráhu jsou už asi půl století spojeny s jednou záhadou – všechno totiž nasvědčovalo tomu, že se pohybují v jedné rovině („plane of satellites“) protínající Mléčnou dráhu. Na rozdíl od podobného uspořádání v případě Sluneční soustavy k tomu ale v případě sousedních galaxií není žádný zřejmý …

více »

Jak se liší největší viry od buněčných organismů?

A kde se největší viry vůbec vzaly? Mezi viry a buněčnými organismy existuje jasná dělicí linie, v čem ale přesně spočívá? Jistě, viry jsou při svém rozmnožování závislé zcela na hostitelském organismu, to ovšem platí v té či oné míře pro všechny parazity. Hlavní rozdíl nespočívá ve velikosti viru ani …

více »

Magnetické bakterie se dají nahánět do nádorů

V roli dopravního prostředku proti nádorovým buňkám se největší naděje vkládají do nanočástic. Nový výzkum navrhuje, že by se v této roli mohly uplatnit i magnetické bakterie. Vědci z ETH Curych (hlavní autorka Simone Schürle) v této souvislosti pracovali s bakteriemi rodu Magnetospirillum. Ty přirozeně obsahují částice oxidu železa (respektive …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close