Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
slunecni-soustava

Bezocasá kometa přináší informace o původu Sluneční soustavy

Jedinečný artefakt z doby formování Země se z Oortova oblaku vrací po miliardách let mrazu.
Astronomové nedávno objevili unikátní objekt složený nejspíš z hmoty, která se vyskytovala ve vnitřní části Sluneční soustavy v době formování Země, ale byla uchována v chladu Oortova oblaku po miliardy let až dodnes. Pozorování provedená pomocí dalekohledů ESO/VLT a Canada France Hawai`i Telescope ukázala, že těleso s kometárním označením C/2014 S3 (PANSTARRS) je prvním objektem na dlouhoperiodické dráze, které svými vlastnostmi spíše připomíná původní planetku z nitra Sluneční soustavy. Objekt by mohl přinést důležité informace o vzniku Sluneční soustavy.

V článku, který zveřejnil vědecký časopis Science Advances, dospěli autoři (Karen Meech, University of Hawai`i, Institute of Astronomy a kol.) k závěru, že objekt s kometárním označením C/2014 S3 (PANSTARRS) vznikl v centru Sluneční soustavy v době, kdy se tvořila planeta Země, ale ještě v raných fázích vývoje byl vyvržen do vzdálených oblastí.

Pozorování, která provedli, ukazují, že se spíše jedná o prastaré kamenné těleso, než o zbloudilou dnešní planetku. Tento objekt by mohl být vzorkem stavebního materiálu kamenných planet (jako je Země), který však byl vypuzen daleko do mrazivých končin Sluneční soustavy a v Oortově oblaku (Oort Cloud) se uchoval v původním stavu po miliardy let.

Karen Meech vysvětluje neobvyklé chování objeveného tělesa: „Známe spoustu planetek, ale všechny byly po miliardy let vystaveny žáru v blízkosti Slunce. Tato je první, jakou jsme mohli pozorovat, která tomuto ‚opékání‘ unikla, byla uchována v tom nejlepším ‚mrazáku‘, jaký máme.“

Těleso C/2014 S3 (PANSTARRS) bylo objeveno pomocí dalekohledu Pan-STARRS1 jako slabě aktivní kometa ve dvojnásobné vzdálenosti od Slunce, než obíhá Země. Její dlouhá perioda oběhu (asi 860 let) naznačovala, že těleso by mohlo přicházet z Oortova oblaku.

Záhy se však ukázalo, že kometa C/2014 S3 (PANSTARRS) je neobvyklá. Neměla vytvořen charakteristický ohon, který je typický pro většinu dlouhoperiodických komet přibližujících se ke Slunci. Necelý týden po objevu se členům týmu podařilo pořídit spektrum tohoto velmi slabého objektu pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile.

Pečlivé studium odraženého světla ukázalo, že se podle spektra jedná o typickou kamennou planetku typu S (S-type), jaké obvykle nacházíme v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. C/2014 S3 vůbec nevypadala jako typická kometa, u kterých se předpokládá, že vznikly na okraji Sluneční soustavy a jsou tvořeny spíše ledem. Zdá se, že hmota tohoto tělesa byla během vývoje Sluneční soustavy jen slabě přetvořena, což naznačuje, že byla hluboce zmražena po dlouhou dobu. Za velmi slabou kometární aktivitu, jakou C/2014 S3 (PANSTARRS) projevovala, je zodpovědná sublimace vodního ledu. Aktivita tělesa je však asi milionkrát nižší než v případě srovnatelných dlouhoperiodických komet v podobné vzdálenosti od Slunce.

Autoři dospěli k závěru, že objekt pravděpodobně tvoří čerstvý materiál z vnitřní Sluneční soustavy, který byl dlouho uchován daleko v Oortově oblaku a nyní se vrátil zpět.

Teoretické modely, jaké máme dnes k dispozici, jsou schopny vysvětlit většinu základních struktur, které pozorujeme ve Sluneční soustavě. Předpovídají ale různé složení Oortova oblaku – udávají diametrálně rozdílný podíl ledových a kamenných těles v této oblasti. Objev prvního kamenného objektu z Oortova oblaku tak může být důležitým testem správnosti předpovědí těchto modelů. Autoři odhadují, že je potřeba prozkoumat 50 až 100 takových komet, aby bylo možné rozhodnout, který ze současných modelů popisuje vlastnosti Oortova oblaku lépe. Otevírá se tak další prostor pro výzkum původu naší Sluneční soustavy.

Spoluautor článku Olivier Hainaut (ESO, Garching, Německo) dodává: „Našli jsme první kamennou kometu a pátráme po dalších. Podle toho, kolik se nám jich podaří najít, budeme schopni říct, jestli obří plynné planety v mládí skutečně migrovaly Sluneční soustavou nebo jestli se utvořily v poklidu bez větších změn dráhy.“

 

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2016/14

Vesmírná čerpací stanice pro satelity

Satelity jsou konstruovány tak, aby přežily ve vesmíru zhruba patnáct let. Jedním z ovlivňujících faktorů délky …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close