(c) Graphicstock

Biometrie přímo podle mozku

Pomocí fMRI jde rozlišit, zda si lidé jsou vědomi toho, co provádějí.

Budou na bankomatech jakási sluchátka pro čtení EEG? Palaniappan Ramaswamy se ve své vědecké práci i popularizačních článcích zabývá otázkou, nakolik by se za zdroj biometrické autentizace dal použít samotný lidský mozek. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody těchto technik?

Některé výhody autentizace pomocí mozkové aktivity oproti jiné biometrii jsou zřejmé na první pohled. Prst lze useknout nebo získat jeho digitální otisk a ten podstrčit čtečce, dokázat ošidit přístroj pro funkční magnetickou rezonanci je podstatně složitější. Data z Human Connectome Project ukazují, že podle obrazu fMRI lze rozlišit lidi, když se jim předloží nějaký standardizovaný problém (matematická úloha, obrázek zatížený emocemi, přečte se určitá věta…), s přesností až na 99 %. To se nezdá být moc a pro praktické nasazení skutečně není použitelné, jenomže, jak poznamenává Ramaswamy na Phys.org, příslušné metody vůbec pro biometrické ověřování nebyly laděny. Volba úloh nebo vylepšené zpracování signálu by nejspíš přesnost dokázaly zvýšit až na uspokojivé hodnoty.
I nevýhody tohoto přístupu jsou však evidentní. Samotná fMRI vyžaduje složitou snímací proceduru, je to složité a drahé – těžko si tedy představit, že by se tímto způsobem autorizoval výběr peněz v bankomatu, a to jakkoliv se technologie pro magnetickou rezonanci neustále vylepšují. Kupodivu se však ukazuje, že i jiná metoda, podstatně jednodušší snímání mozkové aktivity EEG, umožňuje od sebe rozpoznávat jednotlivce s podobnou přesností. Zbývá komplikace, že elektrody je třeba připojovat na hlavu potřenou speciálním gelem. Výzkumníci University of California v Berkeley (jako první autor uveden Max T. Curran) na konferenci IEEE přišli s technikou, která dokáže elektrody přichytit k běžným sluchátkům a ty pak elektroencefalogram přečtou z uší. Zpracování takto snímaného signálu by z hlediska výkonu už mohly zvládnout i smartphony.
Ověřování dle mozkové aktivity naráží ale i na jiné problémy. Ukazuje se, že podobné obrazy mohou mít např. sourozenci. Ve srovnání s otiskem prstu je mozková aktivita také mnohem proměnlivější v průběhu života. Sám Ramaswamy Palaniappan a jeho kolegové z University of Kent nabízejí řešení pro tento případ: Před měřením EEG lze prý do mozku vyslat speciální sekvenci tónů, která jakoby odfiltruje okamžitou zkušenost a vytvoří obraz EEG, jenž zase bude pro každého unikátní a současně stabilní i v během delšího období života (což tedy zní dost neuvěřitelně až šarlatánsky a autoři připouštějí, že netuší, proč něco takového vůbec funguje). Navíc z nevýhody lze udělat i výhodu – proměnlivý otisk mozku by alespoň znamenal, že dojde-li k nějaké kompromitaci dat, ta lze zneplatnit a (po čase) člověku přidělit novou vizitku. S otiskem prstů je tohle naopak problém.
Další nápad praví, že mozková aktivita by se mohla používat pro zadávání hesla typu PINu. Namísto klávesnice by bankomaty byly vybaveny jakýmisi sluchátky, člověk by si představil řadu čísel. Na displeji by se pak ještě zobrazila správná sekvence a z mozkové aktivity by se poznalo, zda ji uživatel potvrzuje.
Výhrad k popsaným metodám lze mít celou řadu, především stále zůstávají celkem složité na implementaci. Proto se s nimi v nejbližší době setkáme asi jen v případech, kdy ověření bude založené na více než dvou faktorech.
Zbývá ovšem ještě další aspekt těchto technologií. Autentizace podle mozkové aktivity by mohla být spojena se zjištěním něčeho dalšího. V PNAS byla např. nedávno publikována studie, která tvrdí, že pomocí fMRI jde rozlišit dva různé typy obrazů, jeden odpovídající tomu, když si lidé jsou vědomi toho, co provádějí. Technika měla původně rozlišit úmyslný trestný čin od toho, který člověk provedl z nedbalosti nebo bez přesného vědomí jeho důsledků. Lze si představit, že takto by třeba u podepisování smluv šly detekovat pokusy o podvod nebo by se někdo jistil, že protistrana opravdu chápe, oč se jedná. Samozřejmostí by pak bylo odhalení, že člověku převádějícímu peníze někdo míří na hlavu pistolí (i když to lze řešit i jinak), a to i v méně viditelné podobě – někdo např. jedná pod hrozbou vydírání. Všechny tyto metody jsou ovšem ještě problematičtější než samotná autentizace. Nakonec zprávy o tom, jak mozek bude při práci pro jistotu neustále skenován pilotům nebo investičním bankéřům, se objevují už asi 10 let, ale reálné (či dokonce plošné) nasazení se zdaleka nekoná…

Zdroj: Phys.org, Arstechnica, PNAS a další

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Rychlé zpracování metanu na metanol

Švýcarští výzkumníci (Paul Scherrer Institut a ETH Zurich) vymysleli reakci, kdy z metanu a vody …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close