Knihy

Šarády s plutoniem

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Největším objevitelem prvků všech dob byl patrně Glenn Seaborg. V roce 1940 vyrobil plutonium, v roce 1944 curium a americium, v letech 1949 a 1950 berkelium a kalifornium a podílel se na objevu několika dalších prvků. Má lepší skóre než William Ramsay, který objevil inertní plyny, a porazil i další …

více »

Je vesmír matematickou strukturou?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Rozsáhlou třídu matematických struktur tvoří různé druhy abstraktních prostorů. Třeba trojrozměrný eukleidovský prostor, který jsme se naučili na základní škole: jeho prvky jsou body v klasickém trojrozměrném světě a reálná čísla jsou interpretována jako vzdálenosti a případně úhly. Najdeme v něm spoustu různých relací. Například tři body mohou splňovat relaci, …

více »

Psi mají i symbolické myšlení

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Rico na první pokus přišel se správnou hračkou, i když byla ukázána jenom na fotografii. /Rico a Chaser jsou známé border kolie. Ovládají obrovskou slovní zásobu, znají mj. i vylučovací princip – dostanou-li zadání „přines X“, přičemž X neznají, donesou neznámou hračku. Navíc si X pak spojí a dále ho …

více »

Počátky egyptských hieroglyfů

hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Krátké „nápisy“ se soustředí na záznam míst a jmen. To stojí v kontrastu s předpokládaným původem předovýchodního písma, které vzniklo primárně z potřeby registrovat a zaznamenávat účty. Těžko si dnes již představíme, co muselo pro staré Egypťany znamenat, když dospěli do stadia, kdy byli schopni začít používat první jednoduché značky …

více »

Petrohradský paradox: Pravděpodobnost, očekávání a užitek

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Tím, že přemýšlíme nad pravděpodobností výhry i nad hodnotou, kterou máme získat, si stanovujeme míru rizika a sázky. Čím vyšší je naše očekávání, tím ochotněji riskujeme. Tak to alespoň platí v teorii. V mnoha případech se míra očekávání skutečně ukazuje jako dostatečně spolehlivý nástroj k odhadu výhry či ztráty. Přesto zde existuje problém, …

více »

Inflatonové pole a vývoj vesmíru

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Nalijte se nový hrnek kávy a dejte ho znova do pokoje. Je velice nepravděpodobné, že skončí se stejnou teplotou, jaká je uvnitř mrazáku někde v Japonsku. Dva objekty, které nejsou a nikdy nebyly v kontaktu, objekty a místa, která o sobě ani nevědí, nemají důvod dospět do stavu o stejné …

více »

Křivoklátsko a historie výroby kyseliny sírové

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Zlatavý minerál pyrit, jehož polohy se místy vyskytují v proterozoických horninách, je chemicky disulfid železa. Dříve označoval také jako kyz železný. Břidlicím s pyritem se proto tradičně říkalo kyzové břidlice. Obohacení pyritem v břidlicích dosahuje někde jen několika, ale jinde dokonce desítek procent celé horniny. V blízkém okolí těles podmořských vulkanitů, spilitů, jsou …

více »

Kostka a strategie prasátek

Prasátka jsou hra s jednoduchými pravidly, avšak s překvapivě složitými strategiemi a analýzami. V naší knize slouží jako metafora řady zdánlivě prostých problémů, které později vedly k bohatému matematickému výzkumu, i jako učební nástroj používaný při probírání herních strategií. Prasátka popsal v tištěné publikaci jako první americký kouzelník, expert na …

více »

Kolaps kultur v Pavlově a Věstonicích

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Po období rozkvětu přichází čas od času kolaps – vymírání živočišných druhů či zánik sociálních systémů jsou průvodními jevy evoluce a historie. Tento fenomén tradičně vyvolává zájem veřejnosti a médií, nabízejí se otázky, hypotézy a vysvětlení, čím fantastičtější a katastrofičtější, tím lepší. Je však třeba říci, že nepřirozená by byla …

více »

Hledání nových zdrojů antibiotik

Nové zdroje antibiotik se hledají v extrémních lokalitách, jako jsou horké prameny, podmořské hlubinné prameny nebo vodní rezervoáry s vysokým obsahem solí. Mořská aktinomyceta Salinospora je zvláště bohatým zdrojem nových chemických struktur se slibnými biologickými aktivitami. Nová léčiva, zejména antibiotika, jsou velmi potřebná a nejpříznivějším zdrojem jsou ještě pořád přírodní …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close