Foto: CAS (IKI a ESA)

Český vlnový analyzátor přistane na Marsu

Evropská kosmická agentura oznámila výsledky soutěže návrhů vědeckých přístrojů pro přistávací platformu mise ExoMars 2018. Jedním z vybraných návrhů je i modul analyzátoru elektromagnetických vln připravený týmem pracovníků oddělení kosmické fyziky a oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Náš modul vlnového analyzátoru umožní poprvé na místě ověřit, existují-li bleskové výboje v prachových bouřích a větrných vírech. Dalším úkolem připravovaného modulu je zjistit, mohou-li se rádiové vlny šířit z meziplanetárního prostředí až na povrch Marsu,“ vysvětluje vedoucí týmu prof. Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR mají s návrhem a konstrukcí obdobných vědeckých přístrojů bohaté zkušenosti, získané již během vývoje, stavby a provozu série pěti družic MAGION v letech 1978–2002. V nedávné době dokončili vývoj analyzátoru IME-HF (Instrument de Mesure du champ Electrique Haute Fréquence) pro družici TARANIS, který má za úkol mj. velmi rychle digitálně zpracovat analogové signály z předzesilovačů. Vyvinuli rovněž analyzátor TDS (Time Domain Sampler) pro měření elektromagnetických vln sondou Solar Orbiter. Analyzátor LFR (vícesložkový nízkofrekvenční přijímač elektromagnetických vln) pro sondu JUICE, která zamíří k měsícům planety Jupiter, je ve stadiu přípravy prototypu. Ústav též disponuje vlastní telemetrickou družicovou stanicí v Panské Vsi, kde v současné době probíhá příjem dat z družic Cluster Evropské kosmické agentury.

Vesmírná mise ExoMars má několik cílů: hledání známek minulého nebo současného života na Marsu, výzkum chemických vlastností prostředí v nevelkých hloubkách pod povrchem planety, výzkum stopových složek atmosféry Marsu a výzkum prostředí na povrchu planety. Mise se skládá ze dvou částí. Nejprve odstartuje v březnu 2016 sonda, která bude obíhat planetu a dálkově zkoumat stopové složky atmosféry (především metan a vodní páru). Zároveň bude zajišťovat předávání dat z povrchu Marsu. Od sondy se oddělí přistávací modul Schiaparelli, který poslouží především pro vyzkoušení hladkého přistání na Marsu (konkrétně v oblasti Meridiani Planum) a k výzkumu atmosféry během sestupu a krátce po něm. V květnu 2018 má dojít k vypuštění další sondy, jež by měla k její cílové oblasti Oxia Planum dorazit v lednu 2019. Její náklad se bude skládat z přistávací platformy a automatického průzkumného vozidla, které ponese aparaturu Pasteur pro chemickou a fyzikální analýzu vzorků, včetně zařízení pro vrty do povrchu planety. Přistávací platforma bude též obsahovat několik vědeckých přístrojů určených k výzkumu prostředí na povrchu Marsu po dobu jednoho tamního roku (téměř dvou let na Zemi).

Zdroj: tisková zpráva Akademie věd ČR
Foto: CAS (IKI a ESA)

Dítě žilo několik měsíců s mechanickým srdcem umístěným mimo tělo

Přístroj vypadá jako pumpa, která je umístěna mimo hrudník pacienta. Krev je z těla do …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close