Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Co padlo dřív: Chattušaš, nebo Trója?

Nově publikovaný luvijský nápis vypovídá o konci doby bronzové ve východním Středomoří kolem roku 1200 př. n. l. V této bouřlivé době padla Trója i většina městských center na řecké pevnině. Zanikla říše Chetitů, napaden byl rovněž Egypt.
Kromě samotné trojské války se většina destruktivních akcí přičítá tzv. mořským národům. Kdo to ale vlastně byli? Podle nově přečteného nápisu v luvijštině hrálo důležitou roli v tehdejších událostech království Mira v západní Antolii. Místní vládci (přečtený nápis měl dát zhotovit král Kupanta-Kurunta) víceméně ovládali Tróju (Viluša – viz i název Ilion) a expandovali na východ, do oblastí, které byly v tu chvíli pod vládou Chetitů. Dále v té době začala námořní výprava proti pobřeží Sýrie/Palestiny a na místě dobytého Aškalonu (pozdější centrum Filištínů) byla vybudována nová pevnost.
Řekněme, že tento útok na Sýrii je totožný s tím, kdy byl zničen Ugarit (nebýt toho, hláskové ugaritské písmo se klidně mohlo stát základem pro dnešní západní abecedy namísto pozdějšího klasického fénického písma) a kdy mořské národy dále ve dvou vlnách napadly Egypt. Švýcarský archeolog Eberhard Zangger datuje nově přečtený luvijský nápis do doby kolem roku 1180 př. n. l., popisované události asi o 10 let dříve.
Ovšem bereme-li pořadí, že nejprve přichází útok mořských národů, dobyto je hlavní chetitské město Chattušaš a Trója ještě stojí, zbývá otázka. Kdo po zničení Tróje (to ve shodě s mytologií přičtěme Řekům z pevniny) zničil potom řecká města? Opět Luvijci? Dórové to nebyli, ti přišli až o necelých 100 let později, když už z původních center přežíval zřejmě jen mykénský hrad.
Celé čtení výše zmíněného nápisu má poměrně komplikovanou historii. Napsán je místním hieroglyfickým písmem (viz dále), objeven byl roku 1878 u tureckého Beykoy. Původní kameny s nápisem byly zničeny, naštěstí se ale předtím podařilo pořídit kopie. Příslušné písmo bylo vyluštěno v 50. letech 20. století, publikace textu ale trvala dlouho, lidé pracující na projektu mezitím umírali atd. Kopie nápisů ze sbírek anglického historika Jamese Mellarta, který zemřel v roce 2012, se k dalším vědcům dostaly až zásluhou jeho syna Alana. Rekonstruovaný text spolu s překladem a komentářem teprve nyní vychází v Proceedings of the Dutch Archaeological and Historical Society – TALANTA. Kromě Zanglera se na této publikaci podílel především dánský lingvista a odborník na luvijštinu Fred Woudhuizen.

Zdroj: Phys.org a další

Poznámky PH:
Od E. Zanggera vyšla i v češtině kniha Nový boj o Tróju. Přišla mi poněkud šarlatánská, i když se samozřejmě příliš neodvažuji soudit. (Ono si možná nejde být ani jist, zda Viluša je opravdu nutně Trója?)
Luvijci možná přišli do Řecka ještě před samotnými Achajci jako první Indoevropané (přes moře z Malé Asie, zničili by přitom zřejmě zajímavou kulturu na Kykladských ostrovech). Potomky Luvijců asi byli v pozdější době další indoevropské národy Malé Asie, Lýdové, Frýgové apod.
V 1. tisíciletí př. n. l. se Luvijci spolu s Chetity podíleli na vzniku novochetitských států na pomezí Malé Asie a Sýrie. Zde už se nepoužíval klínopis (z něhož vyluštil jazyk Chetitů Bedřich Hrozný), ale speciální hieroglyfické písmo. Tím, respektive nějakou jeho variantou, se psalo už i v době chetitské říše a ve výše uvedeném nápisu ho používali i Luvijci. Příslušné hieroglyfy byly vyluštěny díky bilingvě s fénickým písmem z novochetitského období. (V době, kdy se hieroglyfy a upravený klínopis používaly vedle sebe, se hieroglyfy údajně psalo spíše na méně trvanlivé materiály, proto je z doby bronzové nápisů v chetitských/luvijských hieroglyfech málo.)
Potomky mořských národů v Palestině byli zřejmě Filištíni, i když jejich indoevropský původ není jednoznačný. Viz také: DNA by mohla napovědět původ Filištínů http://sciencemag.cz/dna-by-mohla-napovedet-puvod-filistinu/.

Kamera s grafenem a kvantovými tečkami

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close