(c) Graphicstock

Další simulace naznačují, že Venuše mohla být modrou planetou

Podle celkem rozšířené představy se Venuše v minulosti více podobala Zemi – včetně toho, že měla vlastní oceány. Slunce v té době (třeba před 3 miliardami let) dodávalo méně tepla, a na Venuši proto mohlo být chladněji. Planetu později ohřál skleníkový efekt oxidu uhličitého a vody, které se dostávala do atmosféry (vodní pára je extrémně skleníkový plyn).
Na Zemi byl oxid uhličitý fixován do živé hmoty, na Venuši nikoliv, postupně se „vyvařil“ i z oceánů; nastoupila kladná zpětná vazba. Většina vody v atmosféře se posléze rozložila na vodík a kyslík, přičemž ten první gravitace planety neudržela (to, že planeta přišla o vodu, však skleníkový efekt už naopak spíš snížilo). Proto dnes vodu na Venuši už prakticky nenajdeme, leda vázanou v kyselině sírové. Předpokládáme, že podobný scénář čeká s dalším růstem energie dopadající ze Slunce i Zemi, nastane možná už za nějakou miliardu let.
Otázka však zní: Máme scénáři o vlhké a celkem chladné Venuši věřit? Jednou z možností je podívat se na současné poměry lehkého a těžkého vodíku (deuteria), porovnat je se Zemí a z toho odhadnout, kolik vody mohla mít Venuše v minulosti (lehký vodík unikal přednostně). Z těchto výpočtů vychází, že vody by mohlo být dost.
Vědci z Université Paris-Saclay nyní v Journal of Geophysical Research: Planets přišli s další podporou hypotézy vlhké Venuše. Při modelování podnebí Venuše je třeba kromě jiného vzít v úvahu, že tato planeta se otáčí mnohem pomaleji než Země. Jeden den zde trvá 116 dnů pozemských. Podle nové simulace byla na počátku Venuše pochopitelně extrémně horká, kvůli roztavenému jádru a ohřívání pod vlivem kosmického bombardování. Před nějakými 4 miliardami let se ale – opět podobně jako Země – ochladila, a to snad na teplotu, která umožňovala existenci kapalné vody. I tato simulace vede k závěru, že vody zde bylo původně dost, respektive měla by stačit asi třetina množství vody na Zemi. Tehdy by odrazivé vlastnosti povrchu (vodní plocha je světlejší) mohly být už takové, že by oceán byl stabilní. Je ovšem navíc potřeba, aby atmosféra byla plná mraků…

Zdroj: Phys.org a další

Poznámky:
Slunce dodávalo méně tepla, přesto ale předpokládáme, že na povrchu Marsu nebo i Europy a dalších měsíců velkých planet mohlo být před miliardami let tepleji. Za to ovšem musely být odpovědné jiné mechanismy.
Jedna věc u Venuše jsou výpočty množství vody, druhé pak výpočty teploty. Některé odhady hovoří o 70 °C, což by se snad dokonce mohlo podobat teplotě, při níž vznikal pozemský život.

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Neu5Gc: pomůže mutace rekonstruovat evoluci člověka?

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close