Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Diplomenidy budou novým modelovým organismem

Parazitolog Julius Lukeš se svým týmem z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR chystá zaplnit mezery v biologii dosud neprobádané skupiny prvoků – diplonemidů. O těchto miniaturních organismech věda dosud neměla téměř žádné informace, přitom se ukazuje, že diplonemidi svou početností, druhovou bohatostí i výskytem patří ke klíčovým hráčům ve světovém oceánu a pravděpodobně mají zásadní vliv na fungování mořského ekosystému. Ambiciózní projekt českobudějovických biologů potrvá 5 let a financuje jej grant ve výši více než 55 milionů korun z programu ERC CZ na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
„Ještě donedávna byly známy jen 4 druhy diplonemid. Ze vzorků sbíraných expedicí TARA Oceans jsme ale zjistili, že jich existují desítky tisíc druhů, o kterých nemáme naprosto žádné informace,“ říká Julius Lukeš, který se v roce 2014 účastnil jedné z plaveb na výzkumné lodi Tara a jehož laboratoř se následně podílela na analýzách vzorků z expedic. Překvapivým zjištěním vědců bylo, že diplonemidi jsou jednou z nejpočetnějších a také nejběžnějších skupin organismů v oceánu. Jsou rozšířeni ve všech mořích od severního ledového až po jižní moře a nalezeni byli ve všech hloubkách. Z toho je zřejmé, že zastávají důležitou roli v mořském ekosystému. Dosud však o těchto mikroorganismech biologové ani nevědí, jak vypadají a jakým způsobem žijí.
Osmičlenný výzkumný tým si klade za cíl komplexně prostudovat tuto skupinu prvoků; určí nové izoláty diplonemid, popíší jejich životní cyklus, bude zjišťovat jejich početnost, výskyt, globální rozšíření i jejich ekologické funkce v oceánu. Dalším z hlavních úkolů je sekvenace celého genomu, tj. popis celé dědičné informace, zmapování metabolismu a určení molekulárních a buněčných funkcí. Při své práci musí vědci rovněž zjistit, jak uchovávat a množit živé prvoky v laboratorních podmínkách a pěstovat jejich stabilní kultury.
Z těchto zástupců mořského mikrosvěta chtějí také vědci vytvořit nový modelový organismus. Ten pak mohou molekulární biologové detailně zkoumat pomocí genetických metod, které umožňují spojovat specifické geny s chováním buněk nebo určovat, jak se mikroorganismy vzájemně ovlivňují a působí na celý ekosystém oceánů.
„Celkovým cílem projektu je výrazným způsobem posunout naše znalosti o této fascinující skupině prvoků a přispět k budoucímu rozvoji výzkumu světových oceánů,“ dodává Julius Lukeš.

tisková zpráva Biologického centra AV ČR

Dítě žilo několik měsíců s mechanickým srdcem umístěným mimo tělo

Přístroj vypadá jako pumpa, která je umístěna mimo hrudník pacienta. Krev je z těla do …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close