autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Drahoš: Vést Akademii věd znamená vzdát se vědecké kariéry

S nadsázkou se mluví o tom, že předsedou je vždy chemik. Kandidatur na nového předsedu asi mnoho nebude.

Vést Akademii věd ČR znamená vzdát se vědecké kariéry, nejen na to by se měl podle předsedy největší tuzemské výzkumné instituce Jiřího Drahoše připravit jeho nástupce. Drahošovi končí prestižní mandát příští rok na jaře, volební sněm se má ale uskutečnit již letos v prosinci. Nový předseda by měl mít podobné schopnosti jako jiný šéf firmy, to znamená umět vést tým osobností: zde velmi vzdělaných ale i velkých individualit, řekl Drahoš v rozhovoru s ČTK. Ve čtvrtek se v Praze koná akademický sněm, pro Drahoše bude předposlední v jeho funkci.

Kandidatur podle něj mnoho nebude. „Není tolik vědců, kteří by se dobrovolně chtěli vzdát své kariéry a věnovat se úřadu,“ uvedl. Proto je také přesvědčen, že o funkci se spíše nebudou ucházet lidé „v nejlepším vědeckém věku“, to znamená do 50 let.

V akademických kruzích jsou zmiňována jména několika možných kandidátů: ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy, bývalého šéfa Ústavu organické chemie a biochemie Zdeňka Havlase i biochemičky Evy Zažímalové z Ústavu experimentální botaniky, ale také ekonoma Štěpána Jurajdy z Národohospodářského ústavu. Drahoš vede AV ČR od března 2009.

S nadsázkou se také mluví o tom, že předsedou je vždy chemik, jelikož čtyři poslední pocházeli z přírodovědných oborů a k chemii měli všichni blízko. „Nevím, jestli chemie je kvalifikace, jde spíše o náhodu,“ komentuje s úsměvem sedmašedesátiletý Drahoš, který vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Podle něj by se měla najít uznávaná a věkově odpovídající osobnost, která bude počítat s tím, že se bude muset funkci čtyři roky věnovat na plný úvazek. Zároveň má být respektovaným vědcem či vědkyní, mít i pedagogický titul a zkušenosti s řízením ústavu nebo akademie.

Nový šéf by prý měl rovněž pokračovat v nové strategii, kterou se akademie vydala: dělat špičkový základní výzkum v oborech prospěšných společnosti, ale také ho častěji uplatňovat v praxi. Předseda Akademie věd například vede akademickou radu, exekutivní orgán, který ovlivňuje běžný chod ústavů i akademie a financování, reprezentuje ji ale i v zahraničí.

Tradiční akademické sněmy v Národním domě na Vinohradech se odehrávají pravidelně na jaře a v prosinci. Příští sněm nebude volit přímo předsedu, ale kandidáta, jehož nakonec bude jmenovat prezident republiky.

Kandidát musí získat podporu většiny členů sněmu, jehož dvě třetiny pocházejí přímo z ústavů AV ČR. Právě ty jsou podle Drahoše pro zvolení klíčové. Členové sněmu se zřejmě nebudou snažit hledat někoho, kdo je názorově výrazně odlišný, budou, stejně jako dříve, sázet spíše na kontinuitu, míní Drahoš.

„Víte, problém je v tom, že není dost vhodných lidí, kandidát musí vyhovovat věkově i typově. Jsou lidé, kteří jsou skvělí v týmu a uvědomují si to, proto na kandidaturu na předsedu nepomýšlejí, mají zájem spíše o pozici v Akademické radě,“ uzavřel.

Bývalí předsedové Akademie věd ČR po roce 1989

Otto WICHTERLE, 27.7.1990-31.12.1992

Rudolf ZAHRADNÍK, 24.2.1993-27.3.2001

Helena ILLNEROVÁ, 27.3.2001-24.3.2005

Václav PAČES, 24.3.2005-24.3.2009

Foto: © Dollar Photo Club

Konkurence pro Siri: Asistent Googlu na smartphony s Androidem

Společnost Google z technologické skupiny Alphabet bude dodávat svého digitálního asistenta do chytrých telefonů založených …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close