Foto: kentoh / Dollar Photo Club

Éra exponenciálního růstu a budoucnost firem

Za pár let bude sekvenování DNA levnější než spláchnutí záchodu, bude se tedy provádět současně?

„Pokud něco měníte v korporaci, měli byste očekávat, že na vás její imunitní systém zaútočí.“
I když to tak mohlo zpočátku vypadat, podvečerní úterní plenární přednáška „mastermind“
Salima Ismaila vlastně až tak moc o korporacích nebyla. Přesněji byla o tom, v čem se liší tradiční organizace postavené pro éru lineárního růstu od organizací schopných růst díky digitalizaci exponenciálně.
Salim Ismail je kanadský investor, spíkr, poradce, podnikatel, stratég a především autor bestselleru „Exponential Organizations“ a zakládající výkonný ředitel Sigularity University. Tu spoluzakládal s Rayem Kurzweilem a Peterem Diamandisem (projekt spolufinancují NASA, Google, Cisco, Autodesk a Genetech) a je nyní jejím ambasadorem.

O tom, že lidský mozek není stavěný na vnímání a chápání exponenciálních jevů, zejména exponenciálního vývoje, nepsal poprvé ani výhradně Ismail. Již před více než deseti lety na to upozornil Ray Kurzweil a bylo to i jedno z témat diskutovaných ve skvělé knize Second Machine Age (druhý věk strojů) Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfeeho. Salim Ismail ale i díky svému působení napříč obory v rámci Singularity University nabízí neotřelý pohled na dopad digitalizace a s ní souvisejícího překotného vývoje v mnoha odvětvích a oblastech.

Za všechno může Gordon (Moore)

Podle Ismaila je hlavní příčinou růstu „nových organizací“ Mooreův zákon. Ten kupodivu neplatí jen
od počátku nástupu polovodičů a integrovaných obvodů v průběhu padesátých, šedesátých
a sedmdesátých let, ale jeho platnost lze (dle Kurzweila a Diamandise) vystopovat až na samotný počátek 20. století (v první polovině 20. století dominovaly strojovému zpracování informací zejména elektromechanické tabelační stroje, na kterých „globálně vyrostlo“ IBM – pozn. red.). A dokonce ani nedávné zprávy o jeho prodlužování či blízkém konci nejsou podle Ismaila na místě, neboť se objevují nové technologie – ať už jde o výpočetní jednotky typu Google Tensor a obecně využívání GPU (díky nimž by o platnost zákona bylo postaráno na dalších 7-10 let bez ohledu na ne/úspěchy při vývoji
a výrobě nových čipů), nebo díky pokrokům v oblastech, jako jsou uhlíkové nanotrubice či kvantové počítače.
Je to právě poučka Dr. Moorea, která způsobuje, že aplikace IT (respektive digitalizace) umožňuje řadě odvětví přejít z lineárního na exponenciální růst. Dobrým příkladem i modelem může být svět fotografie, kde digitalizace vedla ke třem typickým změnám (platným i pro řadu dalších oborů):

Posunu marginálních nákladů (na každou další fotografii) takřka k nule
Explozi dané domény (množství fotografií pořízených celosvětově každou vteřinu)
Změně „problémů,“ které je třeba řešit, a s tím souvisejících obchodních příležitostí (namísto toho, kde vyvoláme fotky, řešíme, kam jsme je uložili)

Oblastí, které prošly podobnými změnami, je celá řada – počínaje umělým světlem (v první polovině
20. století a pokračující dodnes) až po sekvenování DNA, kde cena klesla během několika desítek let z desítek tisíc dolarů na centy. „Za pár let bude sekvenování DNA levnější než spláchnutí záchodu, takže je docela dobře možné, že při každém spláchnutí vás záchod rovnou i osekvenuje,“ dodal k tomu s nadsázkou Ismail. Práce s DNA navíc umožňuje aplikovat „počítačové“ metody napřímo – například když byl z buněk lidského imunitního systému „odeditován“ virus HIV. V oblasti medicíny se objevují i jiné zajímavé počiny – například soutěž Qualcomm Tricorder XPrize, jejímž cílem je vytvořit mobilní diagnostické zařízení (po vzoru legendárního tricordéru z půl století starého sci-fi seriálu Star Trek), které se v běžné diagnostice dokáže vyrovnat schopnostem praktického lékaře, nebo jej dokonce překonat – vítězové by přitom měli být vyhlášeni již během několika měsíců. Fantazie? Ne pro ty, kdo se zúčastnili crowdfundingové kampaně Scanadu, v jejímž rámci byl vyvinut první prototyp zařízení „Scout“ pro čtení základních životních funkcí a jejich přenos do chytrého telefonu. Scanadu dnes připravuje sériové modely Vitals a Urine.

Exponenciální organizace: 10x víc

Pro skutečné pochopení rozdílu mezi tradičními a exponenciálními společnostmi (a jejich dynamikou)
je podle Ismaila pro srovnání s jejich konkurenty často vhodné použít odlišné metriky než ty, které jsou běžné v klasickém lineárním světě (celkový obrat, ziskovost apod.). Ve své přednášce nabídl několik příkladů:
Airbnb (nabídka ubytování): 90x více nabízených ubytovacích možností na zaměstnance
GitHub (software): 109x více repositářů na zaměstnance
Local Motors (3D tisk aut): 1000x levnější při výrobě nového modelu auta, 5x-22x rychlejší proces zavedení výroby (v závislosti na autě)
Quirky (spotřební zboží): 10x rychlejší vývoj produktů (29 dnů vs. 300 dnů)
Valve (hry): 30x vyšší tržní kapitalizace na zaměstnance
Tangerine (ING Direct Canada): 7x více zákazníků na zaměstnance, 4x vyšší vklad na zákazníka
Podrobnější rozbor toho, kdo jsou „jednorožci“ – tedy exponenciální firmy (ExO – Exponential Organizations), nabízí Salim Ismail na webu Backchannel online. Jako obecné externí atributy pak označuje využívání pracovní síly „on-demand“, práci s komunitami pro podporu růstu, nasazování algoritmů, výrazný pákový efekt v oblasti aktiv (práci s cizími aktivy) a aktivní zapojování (zákazníků
i partnerů). Mezi interní atributy pak řadí využívání procesních rozhraní, dashboardů, experimentů, větší autonomie zaměstnanců a nasazování sociálních technologií.

Pokud firma vykazuje alespoň čtyři z celkem deseti atributů, je velmi pravděpodobné, že patří
do kategorie ExO – Exponenciálních organizací.

Jak změnit společnosti i společnost

Obrovskou příležitostí do budoucna jsou podle Ismaila také autonomní auta, jejichž plným nasazením by se dala zvýšit dopravní propustnost městských silnic a ulic deseti až patnáctinásobně (znamenalo by to pochopitelně potřebu eliminovat auta neautonomní nebo nutnost komunikace vozidel navzájem mezi sebou). Zajímavé přitom není ani tak samotné zlepšení dopravy, ale dalekosáhlost dopadu takové změny – ve chvíli, kdy by vzdálenost hrála ve společnosti výrazně menší rozdíl, došlo by k posunu v cenách realit ve městech a dalším změnám v preferenci místa bydlení (ostatně podobný, byť prozatím omezený, dopad má už dnes možnost práce na dálku – pozn. red.). Cena komponent pro autonomní vozy přitom za posledních pět let dramaticky klesla, v případě lidaru (laserového radaru pro vytváření 3D modelu okolí vozu) je to například ze 75 000 na 50 dolarů.
„Experti vám řeknou, jak a proč něco nelze udělat.“ Častým omylem, kterého se dopouštějí korporace – nezřídka na radu odborníků, je, že opomíjejí technologie, které jsou v daný okamžik pro praktické využití příliš drahé – často o několik řádů. To byl podle Ismaila ostatně jeden z důvodů, proč se klasické automobilky dlouho nehlásily k myšlence vývoje autonomních vozidel – cena komponent, jako je Lidar a další senzory či dostatečně výkonný počítač, byla zkrátka a dobře astronomická. Ještě před pár lety bylo jako obecný fakt přijímáno tvrzení, že cena solárních panelů prostě nemůže klesnout pod jeden dolar za watt výkonu (a nemůže tak přímo a bez dotací konkurovat fosilními palivům) – i tato „bariéra“ ale byla nedávno prolomena. Ismail také připomněl, že některé technologie se dostávají ke slovu až po dlouhé době pesimismu a zklamání – skvělým příkladem je více než 30 let starý 3D tisk.

Exponenciální (digitální) technologie často nejprve přinášejí zklamání (vzpomenete si na digitální foťáky z konce 90. let?). Po překonání možností technologií a modelů lineárních nastává překvapení, chaos a úspěch těch, kdo se včas přeorientovali.
Jedním z hlavních problémů současných korporací a jejich zaměstnanců je podle Ismaila přílišné zaměření na status quo a neschopnost důsledně sledovat nejen to, co dělá konkurence, ale především jaké relevantní příležitosti a rizika se rodí někdy i ve zcela nepříbuzných oborech. Jako příklad uvedl projekt focusatwill.com, který využívá zvuk (optimalizovaný výběr hudby) pro zlepšení soustředění, pozornosti a pracovního nebo studijního výkonu, a neodpustil si narážku: „Vědí o téhle konkurenci v Redbullu?“ Možným řešením mohou být například specializované semináře, jako pořádá Singularity University (IPP Innovation Partnership Program), které upozorňují účastníky na novinky a vývoj, které jsou pro jejich obor relevantní. Ismail také doporučuje otevřený přístup (open everything), který pomáhá vytváření open source komunit, propojování a kombinování technologií a v důsledku rychlejšímu nástupu nových produktů a služeb a narušení zavedených obchodních modelů.

Shrnutí zpracovala redakce informační služby INSIDE, kterou provozuje KPC Group s.r.o.

tisková zpráva společnosti Gartner

Smrky ovlivňují hlavně suchá a horká léta

Jak smrky reagují na změny klimatu? Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close