Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt
Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Exoplaneta u Proximy Centauri?

Spekulace nabírají na obrátkách. Oznámí astronomové objev exoplanety u Proximy Centauri, nejbližší hvězdy od Slunce?

Jaký objev v oblasti exoplanet je ten největší? Těžko říct. S oblibou říkám, že to není konkrétní jeden objev ale informace, že exoplanety jsou všude a jsou pestré. V tomto tvrzení máte schované vše: od exoplanet u různých typů hvězd, pulsarů, exoplanet bez hvězd a samozřejmě celou pestrou planetární zoo. Největším objevem bude nepochybně planeta, na které je život, ale to asi není na pořadu dne a možná ani tohoto století.

Mediálně velmi, velmi, velmi vděčným objevem ale může být objev exoplanety u nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri.

Proxima alias Alfa Centauri C je součástí trojhvězdy. Dvě hvězdy (A a B) obíhají okolo sebe a Proxima se nachází nějakých 15 tisíc AU od nich.

U Alfa Centauri B byla objevena planeta před 4 lety, ale její existence byla později zpochybněna. Takový je už úděl měření radiálních rychlostí, kde je mezi signálem planety a šumem (způsobeným aktivitou hvězdy) někdy zatraceně malý rozdíl.

Našli nejbližší exoplanetu?

Na začátku letošního roku byl spuštěn projekt Bledě červená tečka. Jeho cílem je objevení případné exoplanety u Proximy Centauri.

Název je inspirován fotografií Země ze vzdálenosti 40 AU, kterou pořídila v roce 1990 sonda Voyager 1. Snímek vešel do historie jako bledě modrá tečka. Podle něj pak Carl Sagan napsal knihu.

Na kampani se podílí několik přístrojů – tím hlavním je spektrograf HARPS na 3,6 m dalekohledu v Chile.

V poslední době se začaly objevovat spekulace, že astronomové u Proximy Centauri skutečně nějakou planetu našli. Konec konců náznaky vypouštěly i oficiální kanály projektu.

Tyto spekulace se nyní dokonce objevily v německých médiích a mluvčí Evropské jižní observatoře musel čelit dotazům zpravodajské agentury AFP. Jeho odpověď ve stylu „no comment“ spekulace ještě znásobí. Podle německých médií (Der Spiegel a další) má mít exoplaneta dokonce hmotnost podobnou Zemi.

Tři fundamentální problémy exoplanety u Proximy Centauri

Řekněme, že ano. Máme exoplanetu u Proximy Centauri. Začne se psát o proximácích, výletech k této exoplanetě a kdo ví co ještě… Ale co můžeme reálně (ne)čekat?

Netranzituje: Exoplaneta u Proximy Centauri (stále jen hypotetická) nevykonává tranzity. To znamená, že spektrograf HARPS poskytne jen dolní odhad její hmotnosti. Nebudeme znám její velikost a tedy ani hustotu a možné složení.
Proxima je červený trpaslík: to je další problém. Proxima je hodně malá. Má hmotnost 12 % Slunce, velikost 14 % Slunce a vyzařuje 0,17 % záření. Červení trpaslíci zažívají divokou pubertu, kdy vyzařují hodně krátkovlnného záření. Obyvatelná oblast se u Proximy Centauri bude nacházet hodně blízko – nějakých 0,04 AU daleko nebo také asi 6 milionů km. Pokud by byla planeta v obyvatelné oblasti, byla by její oběžná doba někde mezi 7 až 12 dny (velmi hrubý odhad). Malá vzdálenost nebude jen faktická ale také úhlová (na obloze), takže pozorovat planetu v budoucnu přímo taky nebude příliš snadné.
Kocovina? U měření radiálních rychlostí je občas problém s důvěryhodností objevu. Zpochybněn byl objev potenciálně obyvatelné planety Gliese 581g i exoplanety u Alfa Centauri B.

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, zkráceno

Stěhování ježčích národů – jak se ježek dostal na Krétu

Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close