Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Exoplanety u nekulatých hvězd

Častým chytákem je otázka, proč se na Zemi mění roční období. Mnoho lidí si myslí, že v létě jsme ke Slunci blíže a v zimě jsme naopak od Slunce dál. Paradoxně opak je pravdou. Země se pohybuje okolo Slunce po téměř ale nikoliv přesně kruhové dráze a nejblíže od Slunce (v periheliu) je někdy krátce po Novém roce. Ke střídání ročních období dochází samozřejmě kvůli sklonu zemské osy.

V případě některých exoplanet to takto rozhodně není a excentricita je něco, co musíme brát v úvahu při diskusích o obyvatelnosti. Pokud se planeta pohybuje po protáhlé dráze a dostává se mimo obyvatelnou oblast, může to být problém. Bohužel výstřednost dráhy je jedním z těch údajů, který se zjišťuje trochu hůře.

Nekulaté hvězdy

Dobře. Protáhlá dráha je jednoduchá věc. John P. Ahlers se ve své práci zaobíral v určitém ohledu podobnou, ale mnohem více cool možností.

Ve vesmíru platí, že čím je objekt hmotnější, tím je kulatější. Máme to dokonce v definici planety. Hvězdy jsou relativně přesné koule. Obvykle. Známe případy, kdy okolo hvězdy obíhá obří planeta, kterou svou gravitací deformuje tvar své mateřské hvězdy (třeba Kepler-13 A b). Samostatnou kapitolou jsou těsné dvojhvězdy apod.

Ale existuje ještě jeden scénář. Pokud hvězda rychle rotuje, dochází k její deformaci, kterou bychom si mohli s trochou nadsázky přirovnat k ragbyovému míči.

V případě Slunce byste ve vzdálenosti 1 AU obdrželi stejné množství záření ve všech směrech, ale u „nekulatých“ hvězd to tak nebude.

Rovníková oblast hvězdy je vypouklá směrem ven, což vede k tomu, že je dál od středu hvězdy, má nižší hustotu a také teplotu. Říká se tomu gravitační ztmavnutí.

Naopak u pólů je situace přesně opačná. Póly hvězdy se dostávají ke středu hvězdy blíže a teplota je tam tak vyšší.

Důsledkem jsou teplotní rozdíly mezi jednotlivými částmi hvězdy. Nyní si představte, že okolo hvězdy obíhá planeta.

Pro zjednodušení řekněme, že obíhá po kruhové dráze, ale – a to je hodně důležité – po dráze, která je skloněná vůči rovině rovníku hvězdy. Není to nereálný scénář, takové planety nacházíme, i když obvykle u horkých jupiterů.

Planeta u nekulaté hvězdy bude mít mnohem komplikovanější „střídání ročních období“ a také se může výrazně lišit rovnovážná teplota na povrchu planety (tedy teplota bez vlivu atmosféry). U planety, které se pohybuje nad póly hvězdy, bude až o 15 % větší.

Není to přitom jen o množství záření, ale také o jeho „typu“. Polární oblasti, kde je vyšší teplota, budou více zářit v oblasti škodlivého ultrafialového záření. Planeta se sklonem roviny oběžné dráhy 90 stupňů (obíhající tedy přímo nad póly) by dostávala až o 80 % více UV záření.

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close