(c) graphicstock

Hledání v operační paměti (lidské)

Jaké lidské duševní procesy probíhají sériově a jaké paralelně? Otázku lze řešit empiricky, studiem reakčních časů.

Následující experimenty začal provádět Saul Sternberg, po něm je v různě modifikované podobě zopakovala řada dalších výzkumníků. Základ pokusu je následující: člověk si zapamatuje řadu čísel (4-7) a následně dostane otázku, zda číslo X je na seznamu. Nyní se ptáme, za jak dlouho odpoví.
Předpokládáme, že v případě paralelního zpracování by nezáleželo na tom, jak je řada číslic dlouhá. Naopak u sériového zpracování by člověk prostě číslo x porovnával postupně s čísly v řadě. Zde pak ještě do hry vstupuje další otázka: zastavilo by se prohledávání, nebo by mozek řadu čísel stejně projel celou? Jinak řečeno, trvalo by různě dlouho, pokud by číslice x byla na 2. nebo na 5. místě řady 6 čísel?
Samozřejmě příslušné závislosti v žádném případě nemusí být lineární: například nějaký čas asi trvá algoritmus vůbec nastartovat, práce s delší řadou zase může vyžadovat větší úsilí, a být proto pomalejší (víc, než by odpovídalo jen její zvyšující se délce). A proč by měl člověk porovnávat celou řadu, když už nalezl hledané číslo? Možná je to prostě jednodušší než celý proces utnout uprostřed, protože to by znamenalo vyhodnocovat po každém kroku znovu.

Jaké jsou výsledky experimentu? Odpověď trvala déle, když byl soubor delší (tedy spíše sériové zpracování dat), nicméně doba nezávisela na tom, na jakém místě v souboru se nacházelo hledané číslo (jakoby tedy člověk prováděl celou proceduru a až na závěr vyhodnocení).
Faktem je, že tyto výsledky lze interpretovat i pomocí hypotézy o paralelním zpracování dat; dokonce matematicky lze vždy sestavit rovnice popisující oba modely. Nicméně hypotéza o sériovém zpracování dat je v tomto případě jednodušší a vyžaduje přijímat méně dodatečných předpokladů, proto ji je asi třeba dát přednost.
Některé další výsledky ukazují, že člověk mezi sériovým a paralelním zpracováním dat možná přepíná podle toho, o jaký typ úlohy se jedná. Různé jsou výsledky změn reakční doby při zpracování čísel, obrázků (jinak stejná úloha, ale zadaná takto: je mezi obrázky žáby konkrétní obrázek skákající žáby?) nebo slov (je v řadě jmen druhů obojživelníků slovo žába?), u obrázků i slov navíc záleží na tom, zda spadají do stejné kategorie. Nicméně celkově lze říci, že v tomto případě fungují mentální procesy spíše sériově.

Zdroj: Robert J. Sternberg: Kognitivní psychologie, Portál, Praha, 2002

Do gramu DNA se podařilo uložit 215 petabajtů dat

Báze DNA nabízejí teoreticky obrovskou hustotu záznamu. Často diskutované jsou projekty DNA počítačů, DNA však …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close