3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Hojení ran na bázi fibroblastového růstového faktoru

Třicet milionů korun na vývoj produktů pro hojení ran získala z evropského programu pro podporu malých a středních podniků společnost Enantis, biotechnologická spin-off firma Masarykovy univerzity (MU). K úspěchu v prestižním grantu SME Instrument, kterého dosáhne zhruba pět procent žadatelů z celé Evropské unie, pomohla firmě spolupráce s odborníky ze tří fakult MU a také podpora Jihomoravského inovačního centra (JIC).
Základem podpořeného aplikovaného výzkumu je takzvaný fibroblastový růstový faktor – bílkovina, kterou vědci využívají například pro práci s kmenovými buňkami, protože stimuluje jejich množení. Odborníci předpokládají, že by mohl pomoci lepšímu hojení těžce se hojících ran, například popálenin nebo u diabetiků.
Odborníkům z MU se v minulých letech podařilo některé důležité vlastnosti faktoru objevit a vnesením mutací takzvaně stabilizovat, aby byl lépe využitelný pro biomedicínské aplikace. „Z Evropské unie jsme dostali finance na to, abychom nalezli nosič, na který se bude dát růstový faktor nanášet. Součástí projektu je také fáze preklinického testování, v němž se ověřuje bezpečnost a účinnost produktu,“ uvedla ředitelka Enantis Veronika Štěpánková.

Na možné využití růstového faktoru původně upozornili odborníci z Biologického ústavu Lékařské fakulty MU. Začali spolupracovat s kolegy z Přírodovědecké fakulty MU, kteří se pokusili tuto látku stabilizovat tak, aby byla funkční i při teplotách okolo 37 stupňů Celsia, které jsou klíčové pro biologické aplikace.
„Přirozený růstový faktor při této teplotě funguje jen deset až dvanáct hodin. Díky proteinovému inženýrství, při němž odborníci počítačovými metodami vytipují nejlepší způsob, jak bílkoviny stabilizovat, se podařilo najít variantu růstového faktoru se zachovanou aktivitou v 37 stupních Celsia i po dvou týdnech,“ přiblížil Jiří Damborský z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU.
Zkoumání možností toho, kde by se dal růstový faktor využít, pak převzala spin-off firma Enantis, která loni uspěla s žádostí opět z programu SME Instrument, z takzvané první fáze. Díky dotaci zhruba 1,5 milionu korun vytvořila ve spolupráci s JIC, expertem Rudolfem Fryčkem z agentury Amires a odborníky z Ekonomicko-správní fakulty MU studii proveditelnosti, která jako nejperspektivnější identifikovala právě oblast regenerativní medicíny.
„Bez intenzivní komunikace biologů a chemiků a bez expertů na podnikatelské prostředí a ekonomické souvislosti by projekt v této podobě nikdy nevznikl,“ zdůraznil prorektor MU Petr Dvořák.
Nový grant získala firma na dva roky. „Přijít na trh s novým produktem je v případě biotechnologických společností s tímto zaměřením velmi obtížné, protože jejich technologie mají náročný vývoj i následné preklinické a klinické testování. SME Instrument je jedna z možností, jak pro toto období získat finance bez nutnosti vstupu investora v počáteční fázi projektu. O zisk peněz z tohoto schématu usilují ročně tisíce firem z celé Evropské unie. Enantis se jej podařilo pro obě fáze získat jako vůbec první české společnosti,“ vyzdvihuje brněnský úspěch David Uhlíř, který vede na JIC tým pomáhající technologickým firmám získat peníze z mezinárodních grantových programů.

tisková zpráva společnosti Enantis

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Rentgenové záření dokáže určit strukturu roztoků

Elektrony vyletující z ozářeného roztoku v sobě nesou otisk struktury roztoku. V kapalinách byl jev …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close