autor Kadelius, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
autor Kadelius, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak dochází k aktivaci pylu?

Vědci z Laboratoře biologie pylu se, jak již název napovídá, zaměřují na výzkum samčího gametofytu, tedy pylu a pylové láčky. Pylová zrna slouží k přenosu genetické informace, a tudíž představují pevnou, odolnou strukturou, která obsahuje dehydratovanou cytoplazmu – je to podobné, jako když chceme uskladnit potraviny sušením; ve vysušeném stavu by měly vydržet déle. Pylová zrna musejí v neporušeném stavu doputovat na bliznu.

Jakmile dojde k opylení, cytoplazma pylu se zavodňuje, pyl se aktivuje a postupně z něj začne vyrůstat pylová láčka. A právě procesy aktivace musí být přesně regulovány. Molekulami zodpovědnými za všemožné funkce v buňce jsou bílkoviny (proteiny). Buňka vyrábí proteiny podle „receptů“ uložených v dědičné informaci zapsané v DNA. Jenže samotná výroba a přítomnost bílkoviny ještě nezaručuje její funkci. Nebo naopak: k zastavení funkce dané bílkoviny nemusí být nutné ji degradovat a kompletně z buňky úplně odstranit. Namísto toho je možné bílkovinu „označit“ fosforylačními skupinami, které mění její vlastnosti a u příslušné bílkoviny dochází buď k její aktivaci, nebo naopak k zastavení její funkce. Přítomnost bílkoviny v buňce si můžeme připodobnit k instalaci semaforů na křižovatce – samotná přítomnost semaforu nezaručuje ani zastavení, ani propuštění dopravy. Až rozsvícení jednotlivých světel určuje, jak doprava bude řízena – a právě tomuto rozsvěcení různých světel semaforu můžeme připodobnit navazování jednotlivých fosforylačních skupin na bílkovinu nebo jejich odštěpování z bílkoviny. Fosforylace se tak podstatnou měrou podílí na regulaci funkce příslušných bílkovin.

Pylová aktivace je významnou součástí rozmnožování rostlin a může nám pomoci vytipovat geny, jejichž aktivita představuje nezbytný předpoklad pro správný průběh rozmnožování rostlin. A právě tyto proteiny zodpovědné za aktivaci pylu tabáku byly popsány v recentním článku, který naši badatelé publikovali v dubnovém čísle časopisu „Molecular and Cellular Proteomics“.

tisková zpráva Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Astrofoto: Dvojice galaxií ve Velké Medvědici

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2017 obdržel snímek „Galaxie M81“, jehož autorem je Peter …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close