(c) Graphicstock

Jak je to se strachem ze ztráty

Strach ze ztráty se v rámci „iracionálního“ ekonomického chování uvádí jako jedna ze základních kategorií.
(Poznámka PH: Iracionální v uvozovkách, protože to bychom se jinak dostali k velmi různorodým definicím racionality; můžeme namísto toto říkat třeba „odlišné chování, než předpovídá klasická ekonomická teorie“.)

Máte možnost vyhrát stovku nebo s 50% pravděpodobností stovky dvě. Pokud mezitím lidé stovku dostanou do ruky, už o ní skoro nikdo hrát nebude – nebo alespoň bude hrát podstatně méně lidí. Dokonce i možnost získat s 50% pravděpodobností namísto stovky 300 Kč už každého ke hře nepřiměje, má-li bankovku už v ruce.
Vydělala akcie? Lidé mají tendenci ji prodat, i když by její cena mohla klidně růst dál – nechtějí ale přijít o to, co už je jejich.
Dokonce se uvádí, že prohra/ztráta v rámci „mentálního účtování“ zamrzí zhruba stejně, jako potěší zisk dvojnásobné částky. Pak není divu, že se doporučuje s aktivy příliš nemíchat – a to nejen kvůli transakčním nákladům – a jejich ceny sledovat pouze jednou za čas a možná i pouze jako celkovou hodnotu. Investování vypadá skoro jako aktivita masochistů.
Richard Thaler nicméně uvádí, že zaznamenal ještě jeden aspekt strachu ze ztráty. Lidem v tomto případě už tolik nezáleží na tom, o kolik přijdou. Pokles ceny akcie o 10 % je rozzuří, nicméně ani pod hrozbou dalšího pádu ceny neprodají. Nechtějí si přiznat ztrátu, ale současně je už ztráta dalších 10 % (z 90 na 80 % původní ceny) zdaleka tolik nebolí.
V posledním závodu dostihů lidé, kteří jsou v mínusu, uzavírají sázky tak, aby se v případě výhry dostali do plusu nebo alespoň na nulu. Jak kurz koresponduje s realitou, tj. jaká je pravděpodobnost, že přijdou o další peníze, je opět příliš nezajímá.

Zdroj:
Richard Thaler: Neočekávané chování – Příběh behaviorální ekonomie
Argo a Dokořán 2017

Poznámky:
Dalo by se možná říct, že lidé vnímají transakci „kvalitativně“, jako výhra/prohra, a nepřikládají takovou důležitost tomu „o kolik“? Proto rychle prodávají akcie, které už něco vydělaly, ale prodělat 10 nebo 20 % je jim už skoro jedno?
Nicméně kdyby to bylo takto, pak by oblíbené hry měly naopak povahu – pravděpodobná malá výhra vs. malá pravděpodobnost ztráty všeho. Nikdo by nekupoval losy nebo nesázel v ruletě na jednotlivá čísla, když tam přece sázející prohraje skoro jistě?
Viz také šílení obchodníci, kteří způsobí svému zaměstnavateli ztrátu a pak ji násobí dalšími a dalšími ztrátami ve snaze zahladit tu původní. (I když zde to snad i racionální být může, protože zda normální člověk udělá škodu za miliardu nebo za deset miliard, mu už asi opravdu může být jedno.)

Osídlení Ameriky staré 130 000 let?

Porcovali mastodonta dávní řezníci? Nálezy z jižní Kalifornie údajně naznačují přítomnost člověka v Americe už …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close