zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain
zdroj: brian0918™, wikipedia, licence obrázku public domain

Jak vznikají rudí ptáci

Rudá barva peří či zobáků u mnohých druhů ptáků slouží k zastrašování i k lákání opačného pohlaví.
V Current Biology byly nyní publikovány studie, které našly gen odpovědný za vznik červené barvy. Přesněji řečeno, ptáci příslušné látky obvykle nepřijímají přímo v potravě, ale musejí je syntetizovat – ze žlutých až oranžových karotenoidů do červených ketokarotenoidů. Příslušnou reakci provádí enzym P450/CYP2J19, odpovídající gen („gen pro červenou“) je prostě kód pro syntézu tohoto proteinu.
To by samo o sobě moc zajímavé nebylo. Ukázalo se však, že příslušnou variantu genu mají i ptáci, kteří na těle žádné červené ozdoby nemají; pigment ovšem používají ve fotoreceptorech oka, kde vylepšuje barevné vidění. Větší exprese příslušného genu v buňkách kůže pak vede i barevným změnám.
Již asi 100 let je známa červená verze kanárka („siskin“), genetickým srovnáním červeného a běžného žlutého kanára bylo právě jednou z cest, jak identifikovat příslušný gen. Prakticky stejný gen, respektive mechanismy jeho exprese, se uplatňuje i při vzniku červeného zbarvení jiných ptáků – nezávisle byl identifikován i u zebřiček (zde je u zebřičky pestré „standardní“ varianta s červení, naopak mutantní verze vede k žlutým ptákům).
Selekcí nebo cílenou genetickou modifikací by takto šlo pro chovatele vyšlechtit i další červené variety ptáků, protože příslušný gen najdeme u všech z nich (naopak ale nutně neplatí, že všichni červení ptáci získávají rudou barvu právě takto).
Nejzajímavější je zřejmě to, že příslušný gen/enzym hraje významnou roli ve smyslu detoxikačních procesů (vyšší dávky karotenoidů mohou být toxické, alespoň u člověka), kromě oka či pokožky je hodně exprimován také v játrech. Takže v tomto případě je opravdu jasné zbarvení signálem další přímé kvality jedince v pohlavním výběru – „jsem červený/á, protože mám funkční metabolismus a neotrávím se“. Nejde tedy pouze o strategii handicapu, další diskutovaný mechanismus pohlavního výběru („jsem červený/á, protože si mohu dovolit na to vynakládat zdroje, i když je to zbytečné“).

Zdroj: Phys.org a další

WASP-167b/KELT-13b: Systém plný extrémů

Občas se stane, že dva pozemští lovci tranzitujících exoplanet objeví exoplanetu nezávisle na sobě. V …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close