autor Kadelius, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
autor Kadelius, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Jaké květiny se nám líbí nejvíce

Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají v oblibě napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad není tradičnějšího a oblíbenějšího daru než právě květiny. Co konkrétně ale ovlivní, po které květině sáhneme a kterou přejdeme bez povšimnutí?

Otázkou je, zda vůbec existují nějaká všeobecná pravidla sdílená lidmi v rámci jedné kultury nebo mezi kulturami, nebo jestli vybíráme nejkrásnější květiny čistě podle svého vlastního vkusu. Pokud nějaké společné preference máme, byly by utvářeny v průběhu lidské evoluce a mělo by tedy být možné je nalézt a vysvětlit.

obrazky-kvetin
Příklady předkládaných fotografií během výzkumu ukazující (A) bilaterálně symetrické květy, (B) květinu ve své barvě a v sépiové verzi, (C) příklad otázky a (D) různé tvary květů. Zdroj: autoři článku.

Květiny signalizují bohaté a úrodné životní prostředí, měli bychom tak preferovat ty, které jdou v přírodě snadno vidět, tedy sytě a kontrastně zbarvené. Modrá a zelená barva evokují nebe, vodu, bujnou vegetaci, hnědá a žlutá zase sucho, vyprahlou zemi nebo výkaly, ačkoliv se najdou i tak zbarvené plody nebo ořechy. Červená je pak notoricky známým symbolem sexuálního vzrušení či krve. Společně s modrou patří k nejoblíbenějším barvám, žlutá naopak žebříček uzavírá. Preference barev se ale liší mezikulturně, například příslušníci afrického kmen Himba si žluté velmi cení, ale nemají rádi modrou, východoasijské národy zase nad ostatní barvy řadí bílou.

Co se obecně tvaru týče, máme zřejmě rádi dobře rozpoznatelné objekty. Příliš složité tvary nedokážeme tak rychle zpracovat a zařadit, naopak moc jednoduché jsou zkrátka trochu nudné. Také máme rádi symetrii a oblost, která evokuje větší pocit bezpečí než ostré obrysy.

Martin Hůla a Jaroslav Flegr z naší Katedry filosofie a dějin přírodních věd se zaměřili právě na barvu a tvar a zjišťovali, jaký mají vliv na vnímání krásy květin. Pro pokus vybrali 26 párů květin, se kterými se můžeme běžně setkat v naší přírodě. Každý pár tvořily květiny s podobným tvarem, ale jinou barvou. Účastníkům výzkumu ukázali jejich fotografie v přirozené barvě a v sépiovém odstínu pro určení významu zbarvení, a ti hodnotili jejich krásu a komplexnost.

Podařilo se odkrýt nějaké sdílené preference? V „soutěži barev“ zvítězila modrá, následovala růžová a fialová. Na posledním místě se umístila žlutá, která měla jako jediná z barev horší výsledky v porovnání se sépiovou verzí fotografií. Červenou vzhledem k nedostatku zastoupení v české flóře (jediný typický zástupce s červenými květy je vlčí mák) nešlo do vyhodnocení zařadit. Nicméně ve srovnání s tvarem nebyly barvy natolik podstatné. Výsledky odpovídají očekávání na základě všeobecných barevných preferencí i některým evolučním hypotézám – výběru habitatu dle známek jeho kvality a příbuzné teorii ekologické valence, která ale zdůrazňuje důležitost formování preferencí v průběhu života jedince.

Co se týče tvaru, za nejkrásnější byly zvoleny květiny radiálně symetrické, které porazily bilaterální symetrii. Takové květiny byly nejspíše moc atypické, některým účastníkům dle výpovědí připomínaly otevřená ústa, hadí hlavy nebo dokonce mimozemšťany. Dalšími důležitými kvalitami byly spíše nižší komplexita a překvapivě i v rozporu s obecnými preferencemi ostré obrysy. Nicméně úplně nejdůležitější vlastností byla typičnost květin – účastníkům se zkrátka nejvíce líbily květiny, které splňovaly jejich představu typického květu. Až na oblibu ostrých obrysů tedy výsledky podporují hypotézy vycházející ze zmíněných dřívějších poznatků, i když je třeba jisté opatrnosti v zobecňování výsledků získaných jen na západní, v tomto případě české populaci.

Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha

Zpracovala: Gabriela Suchanová

Umělá inteligence objevila osmou planetu u Kepler-90!

NASA svolala na čtvrteční večer našeho času tiskovou konferenci, aby oznámila nový objev kosmického dalekohledu …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close