Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
slunecni-soustava

Kam po Plutu? New Horizons se možná dožije třicetin

Americká kosmická sonda New Horizons přibližně před rokem dokončila hlavní část mise v podobě průletu okolo Pluta a jeho měsíců. K samotnému průletu sice došlo už v červenci 2015, ale do konce října 2016 byla postupně stahována veškerá data, kterých bylo 50 GB.

Sonda se poté uložila k zimnímu spánku, z něhož byla probuzena před několika týdny. New Horizons nyní čeká testování přístrojů a pozorování. Dva dny před Vánocemi se opět vrátí do hibernace.

K dalšímu probuzení dojde 4. července příštího roku, kdy New Horizons začne pozorovat svůj příští cíl: objekt Kuiperova pásu 2014 MU69.

K samotnému průletu dojde 1. ledna 2019. Zatímco Pluto sonda minula ve vzdálenosti 12 500 km, okolo 2014 MU69 má prolétnou o něco nebo o dost blíže. Vědci zatím nevědí, co mají od objektu očekávat. Může se jednat o typický asteroid ve tvaru burského oříšku. Novější pozorování ale naznačují, že lze očekávat i dva objekty obíhající blízko sebe nebo dva objekty, které se dotýkají.

Pokud se poblíž 2014 MU69 nenachází úlomky nebo se neobjeví žádný problém, mohla by sonda prolétnout ve vzdálenosti jen 3 500 km. V opačném případě bude zvolena konzervativnější trajektorie s průletem ve vzdálenosti 10 tisíc km.

Co bude po 1. lednu 2019? Čeká nás totéž, co po průletu kolem Pluta. Zřejmě až do září 2020 budou stahována veškerá data. O pár měsíců později by měla mise oficiálně skončit.

Vědci však usilují o její prodloužení a je velmi pravděpodobné, že uspějí. Podle odhadů má New Horizons dostatek paliva, aby byla v provozu do roku 2035 – tedy skoro 30 let po svém startu.

Vědci mohou využít New Horizons k průzkumu okolí (prachu, heliosférické plazmy) i k vzdálenému pozorování objektů Kuiperova pásu. Detailní snímky z tohoto vzdáleného pozorování sice nebudou, ale sonda může odhalit měsíce i tvar mnoha objektů Kuiperova pásu

autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Kamera s grafenem a kvantovými tečkami

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close