Kde se vzal vřes v Prokopském údolí

Tradiční způsob hospodaření v krajině dal vznik i dalšímu společenstvuna skalnatých svazích – vřesovištím. Vyskytují se na jižních i severníchsvazích kyselých břidlic a buližníků, např. v Troji, v Šárce, v Tichém údolí.

Tvoří je především vřes, v optimálním rozvoji tak zapojený, že mezi ním pronikají jen úzké lístky trávy metličky křivolaké. Na otevřenějších místech rostou ve vřesovišti další trávy: trojzubec poléhavý, kostřava ovčí, ovsíř luční, byliny trávnička obyčejná, kociánek dvoudomý. Na teplých jižních svazích se mezi vřesem může objevit pryšec chvojka nebo bělozářka liliovitá. Vřesoviště jsou zvláštní případ společenstva, udržuje se totiž jen stálým narušováním, totiž okusem pasoucí se zvěře. Nezáleží na tom, zda jsou to chované ovce nebo volně žijící srnčí zvěř a zajíci. Keříčky vřesu jsou krátkověké, pouhých asi 20 let, jejich věk se zvyšuje regenerací nový chvětví po okousání. Jinak vyrůstají do výšky, větve zasychají a keřík hyne. Pak se musí obnovit opět ze semen, což nemusí být vždy úspěšné. Pokud se uchytí dřeviny, bříza nebo borovice, vřes v zástinu hyne.

V Prokopském údolí roste na jižních svazích převážně travnatá skalní step vápnomilných druhů. Pozorný návštěvník si může s překvapením všimnout na svazích menší rokle nad hlubočepským hřbitovem keříků vřesu.Vřes je druhem, který na vápenci neroste a ani vzhledem ke svému metabolismu růst nemůže. V půdách na vápenci je totiž dusík, nezbytný pro tvorbu bílkovin, přítomen jako dusičnan. Většina rostlin je schopna jej přijímat a enzymem nitrátreduktázou jej přeměnit na amoniakální formu, která se dále zabudovává do metabolismu. Vřes stejně jako většina ostatních druhů z čeledi vřesovcovitých a brusnicovitých tento enzym postrádá, a může proto růst jen na půdách kyselých nevápnitých, kde je dusík přítomen ve formě amoniakální. Je tedy potřeba seznámit se s geologií území a hledat příčinu výskytu acidofilního vřesu.

Prokopské údolí je součástí mohutných usazenin na dně tzv. pražské pánve, která byla zalita mořem před 430 miliony let a kde se ve střídavém chladném a teplém klimatu usazovaly vápence a břidlice po dobu přibližně 50 milionů let. Poté došlo k horotvorným pochodům, které vodorovně usazené vrstvy zvrásnily a vyzdvihly do podivuhodných tvarů.Většina svahů, dnes obnažených erozí, je tvořena vápenci, ale na menších plochách vycházejí na povrch nevápnité srbské břidlice. A to je právěto místo v malé rokli nad hlubočepským hřbitovem. Srbské břidlice je možné najít dále na plošině Dalejského háje, kde se prozradí nápadně chudou květenou dubového lesa s acidofilní kostřavou ovčí.

obalka_knihy

Tento text je úryvkem z knihy:
Jarmila Kubíková, Jiří Kříž, Lubomír Hrouda, Anna Skalická: Neznámá tvář Prahy – Příroda a rostlinstvo
Dokořán 2014
O knize na stránkách vydavatele

Revoluce v energetice: solar space power

Americká posedlost vesmírem se prolne s dalším rostoucím problémem: energií. Během války investují Spojené státy …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close