Foto: © peterruter / Dollar Photo Club

Mužský obličej stárne rychleji než ženský

Stárnutí neboli senescence je přirozená součást života. Už od dvaceti let se na lidském obličeji začínají projevovat senescenční změny, které se často snažíme nejrůznějšími způsoby zamaskovat nebo zpomalit. Znalost procesu stárnutí lidského obličeje přitom může být klíčová pro predikci podoby dlouhodobě pohřešovaných osob.

Morfologie lidského obličeje je z velké části určena tvrdým kosterním podkladem, ke kterému se připojují svaly, a to vše je překryto vrstvou podkožního tuku a kůže. Během stárnutí dochází k viditelným změnám jak měkkých, tak tvrdých tkání. Klesá elasticita kůže, tvoří se vrásky, ztrácí se podkožní tuk, což vede ke snížení celkového objemu obličeje a zvýšení svalového napětí; změny svalového tonu následně ovlivňují remodelační procesy kostní tkáně. Na první pohled samozřejmě poznáme přibližný věk člověka. Jsou však změny v obličeji spojené se stárnutím stejné u mužů i žen? Právě na tuto otázku se zaměřili antropologové 3D laboratoře z Přírodovědecké fakulty UK.

Pohlavní dimorfismus lidského obličeje začíná být nejvíce patrný od období adolescence, kdy odlišné hormony způsobují oddělení vývojových trajektorií mužů a žen. Ve výsledku je mužský obličej celkově větší, ale liší se i tvar obličeje. Ženy mají vyšší a klenutější čelo, vystouplejší lícní kosti a užší spodní část obličeje. Naproti tomu muži mají menší mezioční vzdálenost, hlouběji uložené oči, širší nos a masivnější dolní čelist. Odlišné je i tkáňové zastoupení obličeje, protože muži mají tenčí vrstvu podkožního tuku.

Rozdíly mezi muži a ženami jsou ale i v tom, jak se obličej vyvíjí v průběhu života. Obecně se předpokládá, že se ženský obličej přibližuje během stárnutí mužské morfologii (a to především během menopauzy), čímž by docházelo ke snížení pohlavního dimorfismu. Dosud však byl vývoj pohlavního dimorfismu studován pouze u mladších jedinců. Široký věkový záběr na celé dospělé období lidského života tak dělá tuto studii jedinečnou.

Hlavním cílem studie bylo zodpovědět otázky, jestli se pohlavní dimorfismus obličeje mění s věkem a zda jsou trajektorie stárnutí u mužů i žen stejné. K výzkumu bylo nashromážděno téměř 200 trojrozměrných modelů obličejů lidí ve věku 20 až 80 let pořízených speciálním skenerem umístěným na Katedře antropologie a genetiky člověka. Skeny byly následně zpracovány metodami geometrické morfometrie, která je v současné době populární v různých vědních disciplínách studujících morfologii objektů.

Díky těmto metodám mohly být senescenční změny u obou pohlaví zpětně vizualizovány. Trajektorie stárnutí má u obou pohlaví téměř shodný směr, ovšem u mužů je delší, což znamená výraznější projev senescenčních změn než u žen. Mezi nejpatrnější změny spojené s věkem patřilo zakulacení obličeje (především rozšíření jeho spodní části), přibývání a prohlubování vrásek, rozšiřování nosu po celé jeho délce a fragmentace linie dolní čelisti. Zároveň bylo zaznamenáno snížení tvarového pohlavního dimorfismu v oblastech čela, nadočnicových oblouků, nosu, tváří a brady (obr. 2). I přesto se však celkový pohlavní dimorfismus velikosti lidského obličeje s věkem mírně zvětšoval. Je to způsobeno především rychlejším zmenšením velikosti obličeje u žen, což je připisováno rychlejšímu úbytku podkožního tuku. Pozoruhodným výsledkem je také to, že nejvýraznější senescenční změny byly zaznamenány u nejstarších mužů s největším obličejem.

Vypracovaný článek je transverzální studií: každá věková kategorie byla složena z různých jedinců, jelikož je z řady důvodů skoro nemožné získat od jednoho člověka záznamy z průběhu celých 60 let jeho života. To sice znamená, že výsledky mohou být do jisté míry ovlivněny sekulárním trendem, ale takové změny jsou většinou drobného rozsahu. Tato studie by se tak mohla stát výrazným pomocníkem při modelování aktuální podoby dlouhodobě pohřešovaných osob.

Mydlová, M., Dupej, J., Koudelová, J., & Velemínská, J. (2015). Sexual dimorphism of facial appearance in ageing human adults: A cross-sectional study. Forensic science international, 257, 519-e1.

 

Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha

 

Zpracovala:  Rebeka Rmoutilová

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Bonobové pomáhají cizincům i bez požádání

Člověk (mnohdy) podrží dveře někomu, kdo jde za ním. Nebo podepře někoho, kdo klopýtne. A …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close