Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Namísto trávicích enzymů mohou buňky produkovat inzulín

Žádné injekce inzulínu, žádná závislost na jeho pravidelném podávání, žádné měření hladiny glukózy, žádná hrozba dalších vážných přidružených komplikací. To je sen téměř 60 000 pacientů v České republice, kteří trpí diabetem 1. typu -­ tedy typem diabetu, kdy postupně odumírají ve slinivce břišní buňky, které za normálních okolností u zdravého člověka tvoří tělu vlastní hormon inzulín. Vědcům z Institutu klinické a experimentální medicíny se podařilo tento proces zvrátit. Našli mechanismus, kterým lze přeprogramovat buňky, které tvoří trávicí enzymy na buňky produkující inzulín. Pacientům s diabetem 1. typu tak dávají naději na úplné uzdravení. Získali za to dokonce prestižní ocenění Discovery Award za rok 2015.
Týmu vědců z Institutu klinické a experimentální medicíny se projektu RNDr. Tomáše Koblase, PhD., pod vedením prof. MUDr. Františka Saudka, DrSc., věnuje usilovně 2 roky.
„Tento výzkum otevírá novou možnost v oblasti buněčné léčby diabetu, založenou na využití vlastních buněk pacienta a jejich bezpečné přeměně na buňky produkující inzulín s použitím molekul syntetických mediátorových RNA. Jedná se o postup, který je velmi bezpečný. Do teď podobné výzkumy využívaly pro přeprogramování buněk virové nosiče, ty jsou ale problémové a mohou eventuálně spustit i rakovinotvorné procesy. Naše metoda je v tomto ohledu bezpečná, využívá jen tělu vlastní mechanismy, které buňky nepoškozují. Jsme ale teprve na začátku, na úrovni buněčného testování. V horizontu několika měsíců bychom rádi začali s testováním na zvířecích modelech, které ještě lépe ukáží, jak by vše mohlo fungovat za podmínek odpovídajících pacientům s diabetem. K prvním pacientům by se pak tato metoda léčby, pokud bude vše probíhat podle nejideálnějšího scénáře, mohla dostat v horizontu 5 let,“ vysvětluje RNDr. Tomáš Koblas, PhD. Z Laboratoře Langerhansových ostrůvků Centra experimentální medicíny IKEM.
Pokud by se podařilo vše uvést do praxe, mezi aplikací specifických transkripčních faktorů do buněk pankreatu a uzdravení pacienta, by uplynuly pouhé dva týdny.
„Přeměna buněk je relativně rychlá. Buňky, které původně tvořily trávicí enzymy, se dokáží rychle transformovat na buňky, které produkují inzulín. Navíc, samy si najdou i nejbližší vlásečnicové cévy, do kterých pak tento hormon mohou uvolňovat. Nové, přeměněné beta-­‐buňky se navíc, podle našich výzkumů, chovají úplně stejně jako ty u zdravého člověka -­ dokáží produkovat přesně tolik inzulínu, kolik tělo potřebuje a navíc i v čase, kdy je to potřeba, tedy v závislosti na jídle a tělesném stavu,“ doplňuje RNDr. Tomáš Koblas, PhD.
Za tento výzkum převzal RNDr. Tomáš Koblas, PhD. 27. 9. 2016 dokonce prestižní ocenění Discovery Award za inovativní počin v oblasti biomedicíny. To každoročně uděluje společnost Novartis mladým výzkumníkům do 40 let, kteří se zasloužili o výjimečný posun na poli výzkumu v oblasti medicíny a farmacie.

tisková zpráva Institutu klinické a experimentální medicíny

Astrofoto: Dvojice galaxií ve Velké Medvědici

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2017 obdržel snímek „Galaxie M81“, jehož autorem je Peter …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close