United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain
United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Nejstarší čínské pivo, už s ječmenem

Usazeniny na čínské keramice staré více než 5 000 let ukazují, že v nádobách bylo pivo – a to ne rýžové, ale klasické „evropské“ s ječmenem. Alespoň to vyplývá z analýzy nálezů v Mijiaya u řeky Wei v severní Číně, které jsou datovány do doby asi 3400-2900 př. n. l.
K výrobě byla použita směs ječmene, prosa a obilniny slzovky (Jobových slzy, Coix lacryma-jobi). Právě ječmen je klíčový – terminologicky, aby se zkvašenému obilí vůbec mohlo říkat pivo, musí v něm být slad z ječmene (takže např. pšeničné pivo znamená směs pšenice/ječmen). Nejde jen o hru se slovíčky ala pomazánkové máslo, ječmen je důležitý technologicky. Obsahuje enzymy štěpící škroby, kvasinky si pak poradí až s jednoduššími cukry. Ne že by bez toho obilí kvasit nešlo, ale je to složitější. Například v předkolumbovské Americe se kukuřice před kvašením žvýkala, čímž se do ní dostal enzym amyláza ze slin.
Právě ječmen je hlavním překvapením, jde o vůbec nejstarší doklad této obilniny z Číny, uvádí hlavní autorka studie Jiajing Wang ze Stanfordovy univerzity. Čínská civilizace na severu u Žluté řeky vznikala na prosu a pšenici, nikoliv rýži. Pilo se zde mléko, ne čaj. A nyní víme, že také pivo. Studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences dokonce naznačuje, že ječmen se mohl pěstovat výhradně kvůli pivu, teprve později se začal i konzumovat. Z nálezů těžko říct, jak tehdejší čínské pivo chutnalo, bez chmele bylo nejspíš prostě sladkokyselé. Také samozřejmě nemůžeme předpokládat žádné „plzeňské“ spodní kvašení.
Z Egypta a Mezopotámie známe první pivo zhruba ze stejné doby, i když předpokládáme, že jeho výroba je mnohem starší. Dokonce v poslední době je populární názor, že právě pivo bylo hlavní motivací pro vznik zemědělství. Obdělávání půdy je strašlivá práce a než se takhle trápit, to by člověk snad i radši zemřel hlady, nicméně vidina alkoholu, to už za to stálo.
Jakkoliv je tato teorie půvabná, přece jen naráží na několik úskalí. Na Blízkém východě byla fáze prekeramického neolitu; i když kvasit, uchovávat i pít pivo šlo nějak i bez keramiky, přece jen to s hypotézou moc nesedí (nicméně třeba v Evropě se už zemědělství přebíralo spolu s keramikou, takže dejme tomu, že pivo hrálo v rozhodování místních mezolitiků, zda přejít k zemědělství svou roli – za předpokladu, že se nový životní styl nešířil jen přímou kolonizací, ale přebírali ho i původní obyvatelé).
Také se dá namítat, že původními technologickými postupy se moc alkoholu nezískalo; podle některých názorů sumerské pivo připomínalo spíš dnešní ruský kvas, opít se s tím pořádně nedalo. Mimochodem planá vinná réva také neobsahovala moc cukru, planá jablka rovněž ne. Naopak celkem snadno šlo udělat datlové víno, možná spolu s medovinou vůbec nejstarší alkoholický nápoj (ovšem kolik medu bylo k dispozici).
Patrick McGovern z University of Pennsylvania, který komentoval původní objev, to vidí jinak – podle něj pivo nehraje roli v samotné neolitické revoluci, spíše souvisí s pozdějším vznikem diferencované společnosti, bylo nápojem elit, bojovnických apod. skupin, které nebyly postavené na principu příbuznosti (česky: prostě se s někým skamarádíme tím, že se spolu opijeme). Příslušné období v severní Číně předchází polohistorické dynastii Sia, takže ano, z neolitických vesnic zde zřejmě tehdy vznikaly zárodky pozdějších říší.
Další zajímavá věc v souvislosti s Čínou: můžeme si dokonce představovat, že ječmen se do země dostal průmyslovou špionáží. Známe legendu, jak do Byzance přinesli z Číny v holi larvy bource morušového. V Číně zase mají legendu o opačném tajném transferu technologie – jak se sem propašovalo víno z Persie. Třeba se něco takového odehrálo i v případě piva?

Zdroj: Phys.org, PNAS Online a další

Vznikl by život na Zemi znovu?

Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Vraťme …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close