(c) Graphicstock

Pavel Eisner o češtině: Klekánice, makovice, tchyně a tchoř

Během prázdninových měsíců trochu lehčí téma: co si překladatel a lingvista Pavel Eisner (známý asi především svou knihou Chrám a tvrz) myslil o jednotlivých slovech češtiny? Samozřejmě – Eisner psal před nějakými 70 lety, jazyk se dále vyvíjí, leccos uživatelé češtiny dnes cítí jinak. Mnohá ze slov, jimiž se zabývá, se dnes už prakticky ani nepoužívají, byť jim rozumíme.

Buňka
Muňka, kuňká, žbluňká, tůňka, dělá si legraci Eisner. Navíc i z jiných důvodů slovo zní divně („stranická buňka“). PH: Nicméně dnes je slovo už asi natolik technické a všudypřítomné, že s ním žádné další negativní asociace spojené nemáme? Buněčný automat. Buňka v Excelu.

Červánky
Máme soumrak a úsvit, proč neodlišujeme červánky ranní a večerní (navíc se používá i symbolicky: název knihy „V červáncích kalicha“; ale tady chápeme, o jaké červánky jde).

Devět
Čeština i další slovanské jazyky mají od pětky nahoru 2. pád – 4 piva, 5 piv. PH: Zvláštní, jako by už čísla nad 4 spadala do jiného řádu (pětice dle prstů?). Přitom ale samotné názvy číslovek existenci soustav o jiném základu ve slovanských jazycích příliš nenaznačují?

Hastrman a vodník
Eisner vnímal hastrmana jako slovo z pohádky, skutečně používané, vodníka jako knižní slovo (obrozenecký novotvar?) z folkloristické studie. Věci se mění, naopak se slovem hastrman se dnes už prakticky nesetkáváme.

Hrůza
Tma tmoucí, hrůza hrůzoucí – zvláštností češtiny má být stupňování tohoto typu. Nicméně hrůza hrůzoucí dnes rozhodně není jinak hrozná, ostatně i samotné slovo hrůza je spíše k smíchu (ve stylu: „hrůza!“ „skandál!“). Dále Eisner zdůrazňuje rozdíl hrůzný a hrozný – z dnešního pohledu jsou to sice různá slova, ale strach nevzbuzuje ani jedno.

Chvost
…a ocas a ohon. Had má jen ocas, to platí stále, ne? Chvost a ohon musí být nějak porostlé, týkají se jen savců? Ještě existuje oháňka, to už se dnes ale neužívá vůbec. Nakonec ocas jako jediné z těchto slov má zdrobnělinu. (Eisner uvádí i přídavné jméno ocasatý, to už je dnes ale zase mimo.)

Klekánice
Jiné jazyky prý mají klekání, ale nikoliv tuto specifickou verzi strašidla. (PH: twilight witch… asi nejde jen o to, že se to musí vyjadřovat více slovy?) Ovšem liší se v tom nějak klekánice od polednice? Je polednice známější kvůli Erbenovi, nebo si ji Erben jako běžnější strašidlo již vybral?

Kupec
Jaký je rozdíl mezi kupcem a obchodníkem? Obchodník Eislerovi asociuje obchodníka podomního, který obchází dům od domu. Dnes již toto vnímání zcela zmizelo. Kupec také kupuje, neprodává, dnes by se zdálo, i když především historicky stále kupce vnímáme jako synonymum obchodníka (prodejce/prodavače?).

Labuť
Zajímavé, že oproti germánským a románským jazykům ve slovanských rodu ženského. (Zeus se vetřel k Ledě v podobě labutě, tedy labuťáka; my naopak můžeme mít pohádku, kde se princezna promění v labuť, nemusí se to dále vysvětlovat.)
PH: Labuť, jak se uvádí, má stejný základ jako Elbe, Labe, Albis – prostě bílá (opět tentýž základ?) věc.

Makovice
Jako synonymum pro hlavu. Jiní botanické termíny, kokos, tykev, mají s češtinou společné i jiné jazyky. Někde se hlava označuje i jako řípa. Makovice je však prý výhradně česká.
PH: Asi nesouvisí s mákem jako zdrojem psychoaktivních látek, ale makovice je např. kulatá.

Motýl
Motýl Eisnerovi vadí, motá se, jako zmatený opilec. PH: V řečtině motýl – psyche = duše, naopak vznešené. Ale ani slovo motýl přece nezní jinak hanlivě.

Nestvůra a stvůra
Eisner vysvětluje rozdíl mezi oběma slovy; možná zajímavější však je, že dnes se dvě slova lišící se vyjádřením záporu vnímají jako cca synonyma. (Nebo stvůra se používá jen pro člověka? Spíš ne.) Eisner do téže kategorie dává nevraživý, nevrlý, opět namísto opaku jde spíše o zesílení (už „vrlý“ vrčí, vře to v něm).

Rybník
Jezero či tůň mohou být hrozivé či poetické, rybník je prostě hospodářský objekt pro chov ryb. Rybník je něco jako kurník (či chlebník?). V rybníce nemůže žít vodník (PH :-)), do rybníka se skoro nedá jít ani utopit. (PH: jenže tak co by člověk u nás chtěl, i Máchovo jezero je rybník.)

Vřesoviště
To jsou vřesoviště u nás, jako pískoviště, koupaliště nebo brouzdaliště, 20 x 20 metrů. Žádné skotské pláně od obzoru po obzor, táhnoucí se moor.

Saň
Jak se liší drak saň? Nebo saň a dračice?

Šiml
Čeština Eisnerovy doby se prý ošklivě chovala ke psům a kočkám zato adoruje koně, kterého vyvyšuje nad jiná zvířata (chlív vs. stáj apod.). V této souvislosti je úřední šiml zajímavý tím, že zde kůň figuruje negativně. (PH: zkonit něco se tehdy nepoužívalo? Nebo konina ve významu hloupost?)

Tchán/tchyně
Negativní už svou „zvukomalebností“. Jediní další české slovo obsahující tch je prý tchoř.

Zdroj: Pavel Eisner: Čeština poklepem a poslechem, Pražské nakladatelství Jiřího Poláčka a nakladatelství B. Just, 1996

Stěhování ježčích národů – jak se ježek dostal na Krétu

Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close