Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain
Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pěstování rýže se šířilo rychleji

Protoindická civilizace (harappská kultura) stála především na pšenici a ječmeni, podle nových zjištění se zde však pěstovala i rýže.
Nové poznatky o rýži jsou založeny na nálezech z vesnic kolem města Rakhigari (jedno z posledních objevených větších sídel protoindické civilizace), které mělo okolo 40 000 obyvatel. Nejstarší nálezy se datují do doby kolem roku 2900 př. n. l., rýže je doložena před rokem 2400 př. n. l.
Není to zase úplně přelomové zjištění, rýžové obilky se v rámci protoindické civilizace našly už dřív (v Lóthalu), ale zde nemuselo jít o důkazy systematického pěstování. Až dosud se považovalo za nejpravděpodobnější, že rýže se v Indii (ovšem spíše u Gangy než u Indu) začala pěstovat kolem roku 2000 př. n. l., nové nálezy toto datum posouvají asi o 500 dále do minulosti. Je dokonce možné, že zde byla rýže i samostatně domestikována spíše než by se sem dostala z Číny. Ani v Číně ovšem není rýže nejstarší pěstovanou plodinou a zemědělství severní Číny, kde vznikala čínská civilizace (Sia, Šang…), mělo jako základní plodinu proso.
Ještě k počátkům pěstování rýže v Indii: ze zde planě rostoucích rýží měla být vyšlechtěna odrůda Oryza sativa indica, z východu sem přišla Oryza sativa japonica. Ta dává vyšší výnosy, jde ovšem o typ, který lze pěstovat výhradně na zavodňovaných polích. Původní indické rýže měly i varianty, které si vystačily se srážkami.
Protoindická civilizace v údolí Indu podle nových poznatků sklízela dvakrát, přičemž skladba pěstovaných plodin se lišila podle konkrétních míst s jejich různými režimy srážek i dalšími konkrétními podmínkami. V letní sezóně rostly na polích hlavně rýže a proso, v zimě pšenice a ječmen, s obilninami se pojily i různé luštěniny. Každopádně ale v Indii prší v létě i zimě, není důvod se omezovat na jedinou sklizeň.
Nové poznatky výzkumníků z University of Cambridge, University of Oxford a Banaras Hindu University byly publikovány v Antiquity and Journal of Archaeological Science.
Zdroj: Phys.org a další

Poznámka: K šíření rýže dále na západ došlo v době, kdy severozápad Indie dobyli Peršané. Tehdy se rýže stala běžnou v Mezopotámii.

Překvapující geometrická kouzla: Foton v zakalené vodě

Máme dvě skleničky, jednu s vodou čirou a druhou zakalenou. Do obou vyšleme paprsek světla. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close