hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Počátky egyptských hieroglyfů

Krátké „nápisy“ se soustředí na záznam míst a jmen. To stojí v kontrastu s předpokládaným původem předovýchodního písma, které vzniklo primárně z potřeby registrovat a zaznamenávat účty.

Těžko si dnes již představíme, co muselo pro staré Egypťany znamenat, když dospěli do stadia, kdy byli schopni začít používat první jednoduché značky pozdějších hieroglyfů a přiřazovat jim zvukovou hodnotu a význam za účelem uchování a formálního předání informace.

Nevíme, zda nálezy, které máme k dispozici, jsou skutečně nejstaršími doklady této události – vynálezu písma. Musíme se však až do případných dalších objevů spokojit s doklady, které pocházejí z abydoské hrobky U-j patřící náčelníkovi Škorpionovi (Dreyer 1998; Stauder 2010).
V hrobce, respektive v několika jejích skladištních prostorách bylo objeveno zhruba dvě stě slonovinových, kostěných štítků (malých „cedulek“ měřících maximálně 1,5 × 4 cm). Ty nesly na líci
rytiny vždy několika – maximálně čtyř, obvykle však dvou, značek v kombinaci s číselnými údaji zachycenými prostřednictvím svislých linií. Tyto štítky mají v rohu malý otvor – pomocí něho byly připevněny ke zboží, které označovaly.
Na základě obsahu nápisů a číselných údajů lze předpokládat, že se pravděpodobně jednalo o látky. Zajímavé je, že je zde z valné míry zastoupen pozdější repertoár hieroglyfického písma – lidské postavy nebo jejich části, savci, ptáci, plazi, rostliny, nebe, země, budovy, artefakty, lodě, nábytek nebo oblečení. Podobné kombinace značek se v této hrobce našly rovněž na hliněných nádobách. Na nich se dochovaly dvě skupiny „nápisů“ – velké a malé. V případě malých se de facto stále opakovala kombinace zobrazení stromu a dalších značek – mohlo se tak jednat o označení původu obsahu nádob. Velice
často se na nich objevoval i znak pro škorpiona, proto se dnes hovoří o tom, že jde o jméno majitele hrobky, panovníka Škorpiona.

Na štítcích se našlo celkem padesát různých značek, a to buď osamoceně, nebo obvykle v kombinaci dvou nebo tří. Z kontextu nálezů vyplývá, že tyto štítky byly upevněné na jednotlivých součástech pohřební výbavy náčelníka a označovaly místo jejich výroby nebo původu: mohlo jít o konkrétní města v Egyptě včetně dolnoegyptských. Z toho také plyne závěr, že severní část země byla v této době již náčelníkovi
Škorpionovi nějakým způsobem podřízena. Vedle toho se na tabulkách vyskytovala jména statků (kombinace dvojice znaků označujících strom a zvíře). Kombinace značek a jejich užití vykazuje některé společné rysy s pozdějším egyptským písemným systémem. V prvé řadě jsou asymetrické značky orientovány v rámci jedné tabulky ve stejném směru, stejně jako u pozdějšího písma.
Značky jsou rovněž zobrazovány v relativní velikosti na základě potřeby formálního zápisu, a ne v relaci k ostatním značkám – znak pro ptáka je například zhruba stejně velký jako znak pro slona. Na druhé straně je třeba přiznat, že tyto krátké „nápisy“ se soustředí na záznam míst a jmen. To stojí v kontrastu s předpokládaným původem předovýchodního písma, které vzniklo primárně z potřeby registrovat a zaznamenávat účty. V Egyptě se jednalo především o symbolickou funkci, která měla za úkol primárně posílit roli panovníka a jeho specifické postavení právě prostřednictvím seznamu míst, které kontroloval nebo ze kterých čerpal exotické produkty pro sebe a okruh svých nejbližších.
Uvědomíme-li si, že tyto malé „písemné“ památky pocházejí z doby kolem 3150 př. Kr., musíme připustit, že egyptské písmo nepochybně vzniklo nezávisle na Předním východě a je přibližně stejně staré. Přes to všechno však bude trvat několik dalších století, než hieroglyfické písmo dosáhne takového stupně vývoje, že bude schopno zaznamenávat gramatické obraty a celé věty s abstraktními významy na počátku 3. dynastie.
Stejně tak je možné, že další významné objevy důležité pro poznání vývoje písma na území starověkého Egypta budou teprve učiněny. Tuto naději si můžeme udržet zejména proto, že první papyrový svitek, byť nepopsaný, pochází již z 30. století př. Kr., z doby vlády panovníka Dena. Znamená tento nález, že již tehdy byli staří Egypťané schopni používat složitější formu zápisu hieroglyfického písma, tedy kurzívu? Nevíme, protože nejstarší texty na papyrech pocházejí až z Gabalénu a z pobřeží Rudého moře. Pokaždé jde o unikátní písemné památky datované do doby 4. dynastie (Marochetti 2013; Tallet 2014).

Tento text je úryvkem z knihy
Miroslav Bárta: Příběh civilizace – Vzestup a pád stavitelů pyramid
Academia 2016
O knize na stránkách vydavatele

obalka_knihy

Osobnostní poruchy mohou být výhodné

Orangutani a alternativní strategie. Lidé se snaží psychopaty léčit, orangutani naštěstí k doktorovi nemusí. Zvířata …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close