(c) Graphicstock

Podivnost: Voda jako směs dvou kapalin?

Vědci ze Stockholmské univerzity tvrdí, že kapalná voda je směs dvou kapalin o různé struktuře a hustotě. Netypické vlastnosti vody (závislost hustoty na teplotě) může být důsledkem přechodů mezi oběma modifikacemi.
Zní to celé dost divně. Autoři článku v Proceedings of the National Academy of Science se odvolávají na analýzu vody pomocí rentgenového záření (vlastní analýzy byly provedeny v Argonne National Laboratory u Chicaga a v laboratoři DESY v Hamburku). Konkrétně má jít o sledování vody při nízké teplotě, kdy kapalina pomalu přechází do pevné fáze. Tehdy prý jde skutečně odlišit různé formy kapaliny.
Tuhého ledu existuje velké množství variant, a to i když pomineme literární Led č. 9 z knihy Kolíbka Kurta Vonneguta. Nejčastěji se setkáváme s krystalickým ledem, ovšem už na úrovni celé sluneční soustavy jsou zřejmě běžnější dvě formy ledu amorfního. Když led rozpouštíme, můžeme dostat prý i dvě různé formy kapalné vody, které se od sebe liší hustotou a viskozitou, obě fáze se mohou přeměňovat jedna na druhou.

Zdroj: Phys.org

Poznámky:
– Vlastnosti vody samozřejmě souvisejí i s existencí života. Netypické vlastnosti vody (třeba se srovnání s těžší a strukturně podobnou molekulou sirovodíku vyšší teploty tání a varu) se tradičně vysvětlují hlavně existencí vodíkových můstků.
– Ono je zajímavé už to, jak jedna kapalina (jedna molekula) může být kapalná více způsoby, když se nejedná o krystal s nějakou vnitřní strukturou/různými modifikacemi?
– Celé to po pravdě řečeno působí poněkud zmateně. Poněkud těžko se vyznat např. i v tom, proč by se jedna kapalná voda už nepřeměnila na stabilnější modifikaci. Voda na Zemi přece nevzniká neustále znovu táním ledu (navíc amorfní modifikace). Respektive chce se říct, že třeba změny hustoty vody v závislosti na teplotě jsou výsledkem změn podílu mezi oběma fázemi? (Na druhé straně při teplotě x má voda vždy hustotu y, nikdo zatím nepřipravil dvě formy vody, které by třeba za pokojové teploty měly různé hustoty.)

Objevili nejbližší systém s více exoplanetami?

Astudillo-Defru z Ženevské univerzity a jeho kolegové objevili zřejmě nejbližší multiplanetární systém. Okolo červeného trpaslíka …

  • Kapitán Papírového Loďstva

    Tohle bych si dovedl docela představit… počítat to nebudu… ale kdysi a kdesi jsem právě četl úvahy o tom, že voda není H20, ale díky existenci vodíkových můstký vznikají vlastně H402 či H603 (tedy duplety a triplety vody). Dovedl bych si představit, že i taková „molekula“ z více vod může mít různé konformace a tedy různé vlastnosti. Byť lehce. A také by se dalo očekávat, že jednotlivé fáze vody by se celkem ochtně konformovaly na jiné.

    • pavel houser

      nebo by se samozrejme mohly jednotlive formy vody lisit podle toho, kolikrat je v te jednotce ono h2O. ono v tomto se kupodivu objevuji nove veci i v tomto, ze skoly si napr. pamatuju Cu(H2O)4 a ted jsem nekde cetl, ze hydratace mednateho iontu funguje jinak…

  • Honza Benes

    novinari by nemeli cist vedecky clanky, svetu by to moc pomohlo

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close