Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

První stabilní polosyntetický organismus

Dalo by se to říct i jinak: metoda CRISPR dokázala udržet vložené umělé báze DNA tak, aby z genomu nevypadly.

Následující experiment provedli na The Scripps Research Institute (TSRI). Výsledky byly publikovány Proceedings of the National Academy of Sciences, hlavním autorem práce je profesor Floyd Romesberg. Již v roce 2014 na TSRI dokázali připravit bakterii Escherichia coli s modifikovaným genomem, do něhož byly vloženy 2 nové umělé báze DNA označované jako X a Y.
Takto vzniklý organismus ale nebyl stabilní a báze z genomu postupně vypadly po několika generacích/děleních. (Poznámka PH: Jak se v tom vyznat? Buňka nové báze téměř jistě nedokázala syntetizovat, ty se ale dodávaly zvenku; ostatně je to i opatření, aby organismus pro jistotu nebyl životaschopný mimo laboratoř. Báze tedy k dispozici byly, v tom potíže nespočívaly, ale kontrolní enzymy zřejmě chyby při kopírování informace v těchto místech nedokázaly opravit, nejsou na to stavěné. Ostatně u nově přidaného genetického materiálu je obecně vyšší riziko, že postupně z genofondu zase vypadne, a to vložené kusy DNA ani nemusí mít extrémní podobu zcela nových bází.)
Nyní byl jako první zlepšení oproti roku 2014 vyvinut nový transportér syntetických bází přes membránu, takže se nukleotidy X a Y mohly do buňky lépe dostávat. Taktéž byla mírně pozměněna báze Y – tak, aby ji enzymy v buňce dokázaly lépe rozpoznávat.
Metoda CRISPR dokáže z genetické informace nejenom určitou část vystřihnout, ale také iniciovat opravu, tzn. nejčastěji vložit na příslušné místo druhou variantu genu. Zde výzkumníci přímo naučili bakteriální imunitní systém, aby likvidoval/látal místa, kde báze X a Y chybějí (tj. speciální řetězce s vypadlými novými umělými bázemi) a považoval je za kódy nežádoucích vetřelců. Tak se podařilo získat bakterii, která si nové báze dokázala udržovat – tedy alespoň během sledovaných 60 dělení.

Bakterie s umělými bázemi jsou samy o sobě asi jen hříčkou bez zjevného využití (respektive třeba oslabení bakterie, vložená informace jako značka – to vše lze dělat jinak a podstatně jednodušeji). Pokud by se ale dle těchto bází/jejich kombinací s bázemi stávajícími syntetizovaly proteiny (nebo ještě něco jiného?), mohly by syntetické bakterie být ale základem velmi účinných živých reaktorů.
Zdroj: Phys.org

Týden na ITBiz: Kotlin – vycházející hvězda mezi programovacími jazyky

Kariéra budoucnosti: s robotem v týmu. Apple představil zcela nový iPhone X. Čína omezuje bitcoin. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close