Foto: © Dollar Photo Club
Foto: © Dollar Photo Club

Staročeskéit, co je to? Nový minerál

Na haldách historických dolů na Kaňku v kutnohorském rudním revíru byly Richardem Pažoutem z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze nalezeny úlomky křemenné žiloviny s neznámým minerálem. Po systematických chemických analýzách bylo mineralogy z Národního muzea zjištěno, že se jedná o zcela nový minerální druh. Následně byl zpracován podrobný návrh a předložen k odbornému posouzení více než dvacetičlenné Mezinárodní komisi pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (IMA). V únoru tohoto roku komise tento návrh schválila a přijala i na první pohled trochu zvláštní název „staročeskéit“. Ten odráží místo výskytu tohoto minerálu v historickém staročeském pásmu, ve kterém probíhala těžba významných rud od středověku až do 20. století.

„Po chemické stránce jde o vzácný sulfid stříbra a olova se zastoupením antimonu a bismutu. Právě zastoupení těchto dvou prvků v poměru cca 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným a zvláštním od dosud známých minerálních druhů,“ uvádí mineralog a ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.
Při schvalování nového minerálu se však objevily i drobné překážky. Ačkoliv pravidla komise hovoří o respektování původních zeměpisných a osobních jmen, při schvalování Mezinárodní mineralogickou komisí se vyskytlo ohledně názvu staročeskéit nesouhlasné stanovisko od reprezentantů dvou zemí, kterým vadily české háčky a čárky. Nakonec však byl navrhovaný název uznán.
Mezinárodní mineralogická komise ročně schválí z celého světa pouhých pár desítek nových minerálních druhů, proto je tento opravdu unikátní a odráží vysokou kvalitu výzkumu českých vědců.

Staročeskéit byl nalezen v podobě kovově lesklých zrn o velikosti jen do půl mm a pouhým okem je velmi těžko rozpoznatelný od jemu podobných minerálů. Proto teprve až nález většího množství vzorků umožnil podrobnější výzkum. Určit a sledovat ho tak prakticky lze jen pomocí speciálních přístrojů – rudního mikroskopu a elektronové mikrosondy, která umožňuje zjistit i jeho chemické složení v nepatrné ploše setiny milimetru. Úplný popis minerálu byl následně předán k tisku do renomovaného zahraničního odborného periodika, aby byly splněny všechny podmínky k uznání nového druhu. Typový vzorek je nyní uložen ve sbírkách Mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea.

tisková zpráva Národního muzea

Pekelný svět s titanovou oblohou

Oxid titanatý na Zemi najdeme jen zřídka, vyskytuje se však v atmosférách chladných hvězd. Astronomům …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close