Sciencemag.cz
Doporučujeme
Od května loňského roku došlo k několika poklesům jasnosti záhadné hvězdy KIC 8462852.
Tabetha Boyajian z Louisiana State University a její kolegové (studie má přes 200 autorů) dali na papír vše, co zjistili o čtyřech poklesech jasnosti v loňském roce.
Jako první objevil poklesy jasnosti hvězdy KIC 8462852 kosmický dalekohled Kepler v rámci své hlavní mise (2009-2013).
Tabetha Boyajian vybrala peníze na Kickstarteru a od března 2016 sleduje hvězdu 0,4 m dalekohledem na Las Cumbres (Chile) a také dalekohledem TFN (Kanárské ostrovy) a OGG (Havaj). Ke konci loňského roku přibyl ještě dalekohled v Texasu.
Pozemská pozorování jsou samozřejmě méně přesná než ty z Keplera, ale zase jsou prakticky online a také v různých vlnových délkách. Od května do konce roku 2017 došlo ke čtyřem poklesům jasnosti o 1 až 2,5 % – dostaly názvy Elsie, Celeste, Skara Brae a Angkor.
Vědci pozorovali poklesy v různých vlnových délkách. Pokud by byl za poklesy neprůhledný objekt, klesala by jasnost ve všech vlnových délkách stejně. To se však nestalo. V kratších vlnových délkách jsou poklesy hlubší než v dlouhých. Podle modelů se zdá, že za pozorovanými poklesy z loňského roku je opticky tenký prach o rozměrech mnohem menších než 1 mikrometr.
Kromě těchto ohraničených poklesů o délce dní až týdnů jasnost Tabbyiny hvězdy klesá také dlouhodobě a to o 6,3 ± 1,4 mmag za rok. Závislost na vlnové délce je u dlouhodobého stmívání menší. Podle autorů způsobuje krátkodobé poklesy jasnosti a dlouhodobé stmívání prach o různé velikosti. V případě dlouhodobého stmívání by měl mít velikost několika mikrometrů.
Existence prachu nevylučuje předešlé a vlastně hned počáteční hypotézy o existenci roje komet. Se zajímavou hypotézou přišli nedávno také slovenští vědci (L. Neslušan a J. Buda) ze slovenského Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici. Podle jejich hypotézy mohou být všechny poklesy jasnosti vysvětleny existencí pouhých čtyř objektů obklopených prachem.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
