Archiv článků: astrobiologie

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však mohla vypadat zcela jinak. Mohly by ji pokrývat např. autotrofní mikroorganismy, které budou zachycovat jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a místo toho využívat k fotosyntéze infračervené záření. I Zemi (respektive specifická prostředí) obývá …

Na základě nových dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové změřili množství kyslíku v raném vesmíru. Výsledky ukazují, že v galaxiích vzrostlo zastoupení kyslíku v rozmezí cca 500-700 milionů let po velkém třesku a od té doby zůstalo stabilní. Takto (nečekaně) rychlá tvorba těžších prvků podle autorů studie naznačuje, že …

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady o tom, že v marsovském kráteru Gale – pánvi o průměru 154 km jižně od rovníku – bylo dost vody ještě dlouho poté, co se planeta považovala za suchou a pro život (pozemského typu) již nehostinnou. Na základě dat a …

Nová studie tvrdí, že podpovrchový oceán Titanu je s největší pravděpodobností neobyvatelným prostředím. Výsledek má mít navíc obecnější význam, týká se i dalších měsíců obřích planet. „Bohužel nyní budeme muset být při hledání mimozemských forem života v naší Sluneční soustavě o něco méně optimističtí,“ komentuje výsledek Catherine Neish z University …

Pod silně zvrásněným povrchem Mimasu, jednoho z nejmenších Saturnových měsíců, se zřejmě také nachází oceán kapalné vody. Překvapivý objev – Mimas má průměr pouze 400 km – navíc odhalil, že tento oceán nejspíš vznikl před pouhými 5 až 15 miliony let, což z Mimasu činí i zajímavý cíl pro studium …

Lauren Weiss z University of Notre Dame a její kolegové vytvořili první katalog malých planet podobných Zemi, v jejichž systému se dále vyskytuje i planeta podobná Jupiteru. Vytváření tohoto souboru trvalo jeho autorům 10 let. Jupiter se pokládá za jednu z možných příčin vzniku života na Zemi. Během formování Sluneční …

Nová studie tvrdí, že při hledání života na exoplanetách by mohlo být efektivní se zaměřit primárně nikoliv na přítomnost, ale spíše na nepřítomnost něčeho – konkrétně CO2. Vědci z MITu, University of Birmingham a dalších institucí navrhují, že pokud má planeta terestrického typu v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než …

Už dříve vědci zjistili, že obří gejzíry vyvržených ledových zrnek a vodní páry, které vyvěrají z povrchu Saturnova měsíce Enceladu, jsou bohaté na organické sloučeniny, z nichž některé jsou důležité pro život, jak jej známe. Nyní vědci, kteří analyzovali data z americké sondy Cassini, přináší důkaz o obyvatelnosti Enceladu na …

Nová studie NASA naznačuje, že 17 exoplanet by podobně jako některé měsíce velkých planet ve Sluneční soustavě mohlo mít pod ledovým krunýřem oceány kapalné vody. A tato voda by mohla občas i vyvěrat skrz ledovou krustu v podobě gejzírů. Vědecký tým také odhadl intenzitu aktivity gejzírů na příslušných exoplanetách. Autoři …

Molekulární mraky jsou mohutné oblaky plynu a prachu, z nichž vznikají hvězdy. Tvoří je převážně molekulární vodík (proto název), i když mohou obsahovat mnoho dalších sloučenin. Byly v nich detekovány celkem složité organické molekuly, např. polycyklické aromatické uhlovodíky. Mraky mají obecně vláknitý charakter, nicméně vytvářejí shluky o větší hustotě (z …