Archiv článků: astronomie

Podmínky v mladém vesmíru, podstatně odlišné od těch současných, mohly vést ke vzniku opravdu obřích hvězd, o hmotnosti až 100 000 Sluncí. Alespoň podle nově provedených počítačových simulaci. Třeba ovšem dodat, že jiné modely zase dávají jiné výsledky, třeba „jen“ stovky Sluncí, nebo předpokládají hvězdy svou hmotností se příliš nelišící …

Každou zimu rozsvítí noční pozemskou oblohu „padající hvězdy“ ze známého a výrazného meteorického roje Geminid. Americká sonda Parker Solar Probe nyní přinesla nové důkazy o události, která tento roj vytvořila. Většina meteorických rojů má původ v kometárních jádrech z prachu a ledu. Když se kometa přiblíží ke Slunci, dochází k …

Vesmírný dalekohled Jamese Webba úspěšně změřil teplo vyzařované exoplanetou TRAPPIST-1 c, která obíhá kolem červeného trpaslíka vzdáleného 40 světelných let od Země. S teplotou na denní straně přibližně 107 stupňů Celsia se jedná o nejchladnější kamennou planetu, která kdy byla charakterizována metodou tepelného vyzařování. Přesnost potřebná pro tato měření dále …

Uběhl další měsíc a květnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce je za námi a my vám můžeme představit jeho vítěze. Je jím astrofotograf Pavel Pech se svou fotografií polární záře. Vzhledem k rostoucí sluneční aktivitě, jejímž doprovodným jevem na Zemi jsou právě i polární záře, můžeme se jich dočkat v dohledné době i …

Analýza nových pozorování z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba vede k závěru, že galaxie existující asi 900 milionů let po velkém třesku vydávaly tolik světla, aby zahřály a ionizovaly plyn ve svém okolí, což způsobilo jeho zprůhlednění. Na základě údajů z Webbova dalekohledu vědci také prozkoumali, jak se bubliny průhledného plynu …

V centrech většiny galaxií se nacházejí superhmotné černé díry s hmotností řádově miliard Sluncí. Astronomové je pozorují jako jasná galaktická jádra (kvasary/blazary), kde supermasivní černá díra pohlcuje hmotu z víru kolem obíhající hmoty (akreční disk). Galaktické jádro jasně září v prakticky celém elektromagnetickém spektru a produkuje i intenzivní výtrysky hmotných …

Největší dalekohled na Moravě byl dnes slavnostně uveden do provozu na Hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka ve Ždánicích. Jedná se o nový univerzitní astronomický dalekohled AZ 800, který bude využíván zejména pro vzdělávání studentů astrofyziky a odborná pozorování. Jde o společný projekt města Ždánice a Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky …

Astrofyzici dosud detekovali gravitační vlny pouze z fúzí binárních systémů – ze splynutí dvou černých děr, dvou neutronových hvězd, nebo jejich kombinace. Gravitační vlny původem z jediného zdroje se dosud zachytit nepodařilo. Nyní vědci z Northwestern University (vedoucí studie Ore Gottlieb) navrhují podívat se za tímto účelem na nový typ …

S blížícím se letním slunovratem, který nastane 21. června, se Slunce dostává v poledních hodinách velmi vysoko, více jak 60° nad obzor. S tímto faktem souvisí i možnost zachytit tmavou siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS před naší mateřskou hvězdou. Jak Slunce kolem pravého poledne (kolem 13. hodiny odpoledne SELČ) vystoupá …

Nedávná pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba v rozporu se stávající kosmologickými modely zjistila, že již v první půl miliardě let po velkém třesku ve vesmíru existovala řada velmi hmotných galaxií – tedy takových, které se skládaly z velkého množství hvězd. Astrofyzici z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě se nyní pokusili tuto …