Archiv článků: barvy

Pestře zbarvení primáti nemají lepší barevné vidění

Savci oproti ptákům nebo třeba organismům obývajících korálové útesy disponují mnohem méně barevnými ozdobami. Vypadá to logicky, protože savci jsou potomky tvorů, které v druhohorách konkurence dinosaurů víceméně dotlačila k nočnímu životu. Pouze někteří primáti pak mutacemi dokázali získat zpět plnobarevné tříkanálové vidění. Ostatní savci (nebo alespoň placentální savci) nerozlišují …

více »

Barevné vzory: sexuální signál, nebo odstrašování?

Zářivé, výrazné barvy a jejich speciální vzory se v přírodě u živočichů vyskytují ze dvou hlavních důvodů: aby přitahovaly sexuální partnery nebo odstrašovaly predátory (což může souviset s tím, že se příslušníci jednoho druhu připodobňují dejme tomu druhu jedovatému; nebo jde o druh, který je skutečně jedovatý nebo cca nepoživatelný …

více »

Na okraj: proč je modrý ohňostroj vzácností?

Za zábavní pyrotechnikou se samozřejmě skrývá celá řada zajímavých chemických i fyzikálních fíglů. I když zlatá éra klasických ohňostrojů se již asi chýlí ke konci (čehož lze na jedné straně litovat, ale třeba každý, kdo má psa, ví, jak je to dvojsečné), snad v této souvislosti drobná perlička. Proč v …

více »

Slepí chápou barvy stejně jako vidící

Jak slepí lidé rozumí barvám? Od filozofa Johna Locka se táhne přesvědčení, že maximálně mohou podle zvnějšku dodané znalosti přiřadit nějakému předmětu nějakou barvu („banán je žlutý“), ale nedojdou ke skutečnému pochopení, tj. budou mít s barvami spojené jiné asociace, budou jinak přiřazovat barvy neznámým předmětům, jinak barvy vysvětlovat apod. …

více »

Brýle si hrají s barvami

Na rozdíl od těch růžových, které prý vykouzlí realitu podle našich představ, samozabarvovací brýle přizpůsobí množství propouštěného záření podle intenzity osvětlení. Využívají k tomu fyziku pevných látek, konkrétně fotochromní materiály a molekuly, které dokážou měnit strukturu a uspořádání. Mnohé brýle se na slunci zatmavují, a šetří tak zrak svých uživatelů. …

více »

Proč je tak málo květin modrých

Modrá je nejoblíbenější barva zřejmě ve všech kulturách – evolučně se to vysvětluje tak, že je spojena s dalšími příznivými okolnostmi, tedy jasnou oblohou a čistou vodou. Zajímavé ale je, že třeba nejstarší keramika nebo malby modrou zrovna nehýří. Je to dáno asi hlavně tím, že neexistuje příliš mnoho anorganických …

více »

Na barvách samohlásek se prý shodnou nejen synestetici

Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …

více »

O jazycích a barvách

Japonci prý nerozlišují modrou a zelenou. Moře u Homéra je vínově rudé, taktéž zde byla s modrou a zelenou potíž. Zdánlivě to naznačuje jazykový relativismus, nicméně přidávání barev kupodivu funguje ve všech jazycích naopak téměř stejně. Je-li znám počet označení, můžeme dobře odhadnout, jakým barvám budou odpovídat. Dokonce se v …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close