Membrány obklopující buňky a jejich vnitřní organely mají tvary plné záhybů a vyboulenin, které jsou důležité pro jejich správnou funkcí a interakci s okolím. Tyto tvary se neustále mění podle potřeby pro různé úkoly, například transport materiálu dovnitř a ven. Na membráně se tak vytvářejí neustále nová pohoří a údolí, …
více »Kolísání tvorby bílkovin ovlivňuje počátek nového života
Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařila celogenomová analýza regulace tvorby bílkovin v myších vajíčkách a embryích. Odhalili dynamické změny, které jsou zásadní pro jednotlivé fáze zrání vajíčka a buněčného dělení nového embrya. Vědci popsali klíčové hráče a dráhy, které tvorbu bílkovin regulují. Získané poznatky mají …
více »Myším pořádně prodloužilo život omezení konzumace isoleucinu
Isoleucin je esenciální aminokyselinou, která se nachází řadě potravin rostlinného i živočišného původu (ořechy, vajíčka, sójový protein, drůbeží maso, ryby, mořské plody…). Je běžnou součástí proteinů a produktů, které často nepokládáme z hlediska konzumace za nijak problematické. Dudley Lamming, specialista na metabolismus z Wisconsinské univerzity, nicméně uvádí, že právě množství …
více »Jak buňka skládá molekulární nůžky na stříhání RNA
Vědci nově lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení toho, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve svém novém výzkumu. Výsledky nedávno publikoval časopis …
více »Nová studie vysvětluje, proč manóza funguje proti rakovině
Manóza je monosacharid, izomer glukózy (přesněji řečeno je manóza epimer, čili obě molekuly se liší pouze na jednom chirálním centru). Je klíčová pro řadu fyziologických procesů, organismus si ji proto vytváří (právě z glukózy). Manóza se váže na bílkoviny, aby stabilizovala jejich strukturu a pomohla jim interagovat s jinými molekulami. …
více »Vznikají „z ničeho“. Záhada de novo proteinů
Z odpadní DNA se obvykle netvoří proteiny – ale pokud se tak stane a ujmou se, stanou se součástí buněčné proteinové výbavy. Říká se jim de novo, protože vznikají v podstatě z ničeho, úplně znova, a moc se toho o nich neví. Výzkumníci z BIOCEV a jejich němečtí kolegové v …
více »Rybí maso pod lupou
Maso obsahuje dvě hlavní bílkoviny: složky svalového vlákna (myosin a aktin), které zajišťují práci svalu, a kolagen, který vyplňuje mezery mezi svalovými vlákny. Hlavním zdrojem energie pro svalový stah je glukóza a zásobní škrob, kterému se říká glykogen. Práce svalu je zajištěna tak, že se na sebe vážou aktin s myosinem, …
více »Umělá inteligence porazila lidské odborníky při předpovědi chování proteinů
Konkrétní sekvence aminokyselin sice určuje vlastnosti výsledné bílkoviny, ale rozhodně ne způsobem, který by byl na první pohled nějak zvlášť zřejmý. Následně se protein skládá do složitých struktur se sekundární i terciální konformací a z toho vyplývající funkcí. Ze samotného pořadí aminokyselin těžko poznat, zda výsledek bude fungovat jako hemoglobin …
více »Medvědi nejsou tak docela šelmy, o moc bílkovin nestojí
Víme, že medvěd má rád med a panda bambus. Platí to ale pro medvědovité obecně, ba lze říct, že mnoho druhů o maso/bílkoviny moc nestojí. Vyplývá z toho pak i to, že mnohé druhy medvědovitých by se v zoologických zahradách mohly krmit jinak a zvířata by pak zřejmě v průměru …
více »Namísto RNA světa měla od počátku života fungovat koexistence RNA s peptidy
RNA svět představuje vlivnou teorii popisující vznik pozemského života a otázku, zda byla dříve DNA nebo proteiny. RNA v tomto – částečně i experimentálně potvrzeném – modelu může hrát roli jak enzymu, tak i nosiče genetické informace, tj. zařídit si sama vlastní replikaci. Problém slepice a vejce by se tak …
více »