Archiv článků: biologie

Stěhování ježčích národů – jak se ježek dostal na Krétu

Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly během čtvrtohor. Valná většina živočichů obývajících dnes střední Evropu přežila jednotlivé doby ledové v omezených územích s příznivějšími klimatickými podmínkami, než jaké panovaly v okolí. Taková území se nazývají refugia. Příznivější podmínky obnášely nejenom vyšší …

více »

Jak se vlastně měří podobnost DNA?

Co znamená, když se řekne, že „Člověk a šimpanz sdílí 98 % svých genů“? Kdybychom chtěli zjistit, jak blízce příbuzná si je jakákoli dvojice druhů, třeba jak jsou si příbuzní ježek a opice, ideálním způsobem, jak to provést, by bylo podívat se na kompletní molekulární „text“ každého genu každého z …

více »

Bonobové pomáhají cizincům i bez požádání

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Člověk (mnohdy) podrží dveře někomu, kdo jde za ním. Nebo podepře někoho, kdo klopýtne. A to i když dotyčného nezná a dotyčný mu prosbu o pomoc nijak nesignalizuje. Právě poslední omezující podmínka má být důležitá – sami od sebe měli neznámým pomáhat jen lidé. Bonobové to ale dělají také. Jingzhi …

více »

Evoluce virů – viry jako upíři a potomci buněčných organismů?

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Dopad virů na evoluci biosféry je bezesporu velký, autoři se však liší v pohledu na průběh událostí. Podle některých autorů mohly viriony různých druhů být už součástí abiosféry a představovat jakýsi „DNA svět virů“, který posléze infikoval „RNA svět“ (Forterre 2006ab) a snad dal i vznik jádru (Forterre & Gaïa …

více »

Mouchy domácí, octomilky a siesta

Obdobný vzorec chování nacházíme u dvou druhů hmyzu, molekulární mechanismy ale musí být odlišné. Vědci z Entomologického ústavu Biologického centra srovnávali biorytmy u dvou druhů much. Zaměřili se na vliv teploty na cirkadiánní hodiny a popsali společné i unikátní vlastnosti biologických hodin u octomilky a mouchy domácí. Výsledky jejich práce …

více »

Vlci spolupracují lépe než psi

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Psi jsou samozřejmě výrazně společenští, ve schopnosti rozumět lidským gestům a dalším signálům předčí třeba i v zajatí chované šimpanze. Ale jak je to se schopností psů spolupracovat mezi sebou? Ve srovnání s vlky se zdá, že psi nejsou životně závislí na tom, aby úkoly řešili pouze ve spolupráci s …

více »

Houba škodící na řepce vyrábí rostlinné hormony

Houba drobnička skvrnitá způsobuje fomové černání stonků řepky. Vědci nyní objevili, že drobnička produkuje rostlinné hormony cytokininy, a zmapovali jejich syntézu, přeměny i odbourávání. Výsledky studie rozšiřují znalosti o fyziologii a biochemii hub. V budoucnu by navíc mohly pomoci účinněji bojovat s tímto nebezpečným patogenem. Řepka olejka je důležitou plodinou …

více »

Do vody a na souš: cesty tam a zase zpátky

Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, a to k případu pořádně spletitému. Některá z těchto zvířat si to totiž později „rozmyslela“ a vylezla zpět na souš – od dob, kdy obratlovci opustili oceán, už tedy podruhé. Tou skupinou jsou želvy. Mořské …

více »

Vlci a psi se prý v archeologickém záznamu pletou

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Domestikace psa je věčné téma. Jeden příspěvků k této problematice nyní přidává 3D analýza fosílií. Abby Grace Drakeová z Cornell University, Robert Losey z University of Alberta a jejich kolegové publikovali v Scientific Reports zajímavé výsledky 3D analýz fosílií. Jak se zdá, jednotlivé anatomické změny probíhaly během domestikace postupně – …

více »

Kdo s koho – jehličnany versus listnáče

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close