Archiv článků: biologie

Proč mají zebry pruhy? Kvůli lvům či mouchám?

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Americký biolog se při zkoumání zeber za jednu z nich převlékl. Většina savců má nudné zbarvení, samá fádní hněď a šeď – naproti tomu zebří pruhy jsou výrazné, krásné a především zvláštní, říká americký vědec Tim Caro. Biolog, který se věnuje divoce žijícím zvířatům, strávil deset lét pod horkým tanzanským …

více »

Rok 2016 ve vědě

Foto: © BillionPhotos.com / Dollar Photo Club

3D struktura proteinů, „posmrtné geny“, false-believe test u lidoopů, evoluce pohádek, gravitační vlny… Co jsme zde letos opomněli? Fyzika a astronomie, technologie a archeologie, rozcestník k dalším textům… Následující text vychází mj. z přehledu magazínu Science (AAAS.org), a to jak z názorů redaktorů, tak i z ankety mezi čtenáři. Kde …

více »

Vanad, uran a mořské potvory

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Mohl by snad zkoncentrovaný vanad mít pro pláštěnce stejnou funkci jako železo v naší krvi? Vsunutý mezi hokynářství Li Čonga a Grandlehárnu je jeden z rozmanitých obchodů města Monterey, které John Steinbeck popisuje v románu Na Plechárně. Jde o Západní biologický ústav, kde se dají koupit „překrásní mořští živočichové, mořské …

více »

Jaké květiny se nám líbí nejvíce

autor Kadelius, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají v oblibě napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad …

více »

Kdo má velké břicho

dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Zdálo by se to jednoduché: býložraví suchozemští čtyřnozí obratlovci (tetrapoda) budou muset mít větší vnitřní orgány než masožravci. Až na to, že tuto teorii nikdo netestoval a když se to zkusí, výsledky jsou nejednoznačné. Ovce do sebe musí nacpat více méně kalorické a navíc obtížněji stravitelné potravy (trávy) než vlk …

více »

Ptačí páry se na hnízdech střídají každý jinak

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Ptáci se podobně jako lidé starají o své potomky na směny. Toto chování se však značně liší druh od druhu, zjistili vědci v rámci unikátní studie, kterou publikoval v aktuálním čísle časopis Nature. Více než sedmdesátičlenný tým vedl i český vědec Martin Bulla, který působí v prestižním německém Institutu Maxe …

více »

Vrány z Havaje jsou také šikovné

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Novokaledonská vrána je už nějaký čas hvězdou studií, které zkoumají inteligenci zvířat, speciálně pak jejich schopnost používat nástroje. Kaledonské vrány si nástroje dokáží upravit a provést (nejprve v hlavě vymyslet) několik kroků, jak se s jejich pomocí dostat k potravě. Možná ale nejsou zase takoví šampioni a podobné dovednosti jsou …

více »

Evoluce endosymbiózy přichycena při činu

Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných …

více »

Třetí do party – lišejník tvoří i kvasinky

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Lišejníky se jako ukázkový případ symbiózy zkoumají nějakých 150 let, teprve nyní ale výzkumníci z University of Montana a Purdue University objevili, že významnou roli v nich hrají i kvasinky, které okem pochopitelně nevidíme. Při studiu lišejníků se dle autorů nového výzkumu ukázalo, že i ty, které tvoří stejný druh …

více »

Jak rostliny dobývají svět

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Studie mezinárodního týmu biologů v časopise ze skupiny Nature ukazuje, že schopnost samooplození pomáhá rostlinám šířit se po světě. Studie pod vedením ekologů z Universität Konstanz Mialy Razanajatovo a Marka van Kleunena, na které se podíleli i dva čeští výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR Petr Pyšek a Jan Pergl, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close