Archiv článků: biologie

Rypoš lysý prý nestárne

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …

více »

Mitochondrie prý fungují při 50 ºC

Buněčné elektrárny v lidském těle se chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí. Objev to má být hodně převratný. V PLOS Biology vyšla studie mezinárodního vědeckého týmu (hlavní autor Pierre Rustin z francouzského INSERM/CNRS), že mitochondrie v lidském těle fungují při teplotě o …

více »

Lovec vážek: nápad zpěváka Dana Bárty už slouží veřejnosti

Vážka

Rozpoznat vážku, dozvědět se zajímavosti o jejím životě a podílet se na vědeckém výzkumu, který povede k lepší ochraně tohoto v ekologii klíčového druhu. To umožňuje nová mobilní aplikace vytvořená vědci z Ostravské univerzity. Unikátní projekt vědců z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity již nyní slouží nejen …

více »

Proč včelí královna žije déle než dělnice

K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén v anglické literatuře označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na straně jedné a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé; …

více »

První jeskynní rak objeven na jižní polokouli

Rak nažloutlý je prvním nalezeným jeskynním rakem žijícím mimo Severní Ameriku. Jedná se o unikátní objev, který přispěje k poznání evolučního vývoje nepříbuzných druhů a jejich přizpůsobení se extrémnímu prostředí, jakým jsou jeskyně. “Objevený rak nažloutlý (Cherax acherontis) má vlivem nedostatku světla zakrnělé oči a jeho tělo ztratilo téměř veškerou …

více »

Škola hrou: Chytří ptáci se učí podobně jako děti

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Novokaledonské vrány a novozélandští papoušci nestor kea se údajně učí jako děti, s využitím hry. Podobně se zřejmě budou chovat i další jim příbuzní inteligentní ptáci ze skupin krkavcovitých a papoušků. Papoušci kea i novokaledonské vrány dokáží identifikovat předměty, které by se daly využít jako nástroje, eventuálně z nich nástroje …

více »

Unikátní fotosyntéza u bakterie z pouštních jezer

Nové, dosud v žádném jiném organizmu nepopsané uspořádání molekul zachycujících světlo, nalezli čeští vědci v bakterii žijící v jezerech pouště Gobi. Funguje podobně, jako trychtýř pro plnění lahví, a v zachycování energie je velmi efektivní. Nejen rostliny, ale i některé bakterie umí využívat energii slunce (fotosyntetizovat). Z 29 dosud známých …

více »

Molekula z krve: Vlky přitahuje, lidi odpuzuje

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Krev savců obsahuje molekulu E2D, která už v nejmenších koncentracích dělá s mozkem divy. Někteří živočichové upadají jejím účinkem málem do vražedného šílenství, jiní dostávají strach. I když jde o molekulu z krve savců, působí podle článku v Scientific Reports i třeba na hmyz (mušky „horse flies“). Různé druhy přitom …

více »

Kde se vzala spavá nemoc?

Během přizpůsobování parazitickému způsobu života ztratil bičíkovec velké množství enzymů nutných ke zpracování složitých látek. Nejnovější práce parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a jejich zahraničních kolegů přináší další díl do skládanky o evoluci parazitismu. V článku vydaném v  prestižním americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences popisují, …

více »

Patogenní viry jsou možná spíš výjimkou než pravidlem

Objev nových virů extremofilních hub ukázal, že mnohé skupiny virů dosud prakticky neznáme. Mohou být viry svému hostiteli i prospěšné? A co si dnes myslíme o evolučním původu virů? Na otázky odpovídá virolog prof. RNDr. Karel Petrzik, CSc. z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR, jeden z autorů …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close