Archiv článků: biologie

Lidožraví lvi a izotopy – věříte tomu?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

V roce 1898 se v oblasti Tsavo v Keni stavěla železnice spojující Keňu a Ugandu. Neštěstím místních dělníků ovšem bylo, že si je jako kořist vyhlédli dva lidožraví lvi. Nejednalo se právě o přítulná zvířata s povahou známé lvice Elsy, ale o šelmy s apetitem. Během devíti měsíců dva lví …

více »

Ediakarské organismy nemusely být přisedlé

mořské houby, Twilight Zone Expedition Team, Wikipedia, licence obrázku public domain

Co víme o fauně edikara? Moc toho není; především neznáme taxonomické vztahy mezi tehdejšími organismy a současnými živočichy. Některé tehdejší fosilie identifikujeme jako houbovce (mořské houby) či medúzy, i to ale se značnou nejistotou. O zařazením dalších organismů nedokážeme říct prakticky nic; často předpokládáme, že nejde o předky známých kmenů …

více »

Přežití druhů v potravních řetězcích závisí na změnách velikosti těla jedinců s teplotou

Zmenšování velikosti jedinců studenokrevných živočichů (zahrnujících např. hmyz, ryby a bakterie) patří ke třem hlavním pozorovaným biotickým odezvám na změny klimatu. Ekologické důsledky tohoto jevu ale dosud nebyly prozkoumány. Mezinárodní tým vedený vědci z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i., a Jihočeské university v Českých Budějovicích provedl rozsáhlé počítačové …

více »

Natrix helvetica: v Evropě identifikován nový had

Napriek tomu, že Európa patrí k najštudovanejším regiónom sveta, v tomto roku ide už o tretí druh plaza, ktorý je na základe molekulárnych údajov preklasifikovaný na samostatnú druhovú úroveň. Vedec Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Daniel Jablonski spolu s kolegami z Nemecka a Švajčiarska identifikoval nový druh hada v …

více »

Bagrovací pud a složitost, která složitá ani není

O rypoších i bojových scénách v Pánovi prstenů. V učebnicích etologie často najdete obrázek kolony hrabajících východoafrických rypošů lysých (Heterocephalus glaber); popisek nás informuje o kooperaci pracovníků kolony při stavbě chodeb ve stylu tunelového frézovacího stroje s pásovými dopravníky. První zvíře odkousne svými řezáky kus zeminy (rypoši nehrabou předníma nohama …

více »

Zlaté rybičky, kyslík a alkohol

Celá metabolická dráha se v prostředí bez kyslíku podobá alkoholovému kvašení. Zlaté rybičky a jejich volně žijící příbuzný karas obecný (Carassius carassius, crucian carp) dokáží v zimě přežít pod zamrzlou hladinou v prostředí téměř bez kyslíku. Kde by jiné ryby zhynuly v minutách, vydrží týdny i měsíce. Jak to dělají? …

více »

Pohlavní hormony a úzkostlivost, u zvířat i lidí

Samice sú menej úzkostné ako samce. Platí to nielen v mladej dospelosti, ale aj v starobe zvierat. K takýmto záverom dospel výskum doktorandky Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Emese Domonkos z Ústavu molekulárnej biomedicíny Lekárskej fakulty UK, ktorý bol realizovaný na potkanoch. Spojitosť medzi cirkulujúcimi pohlavnými hormónmi a prejavmi …

více »

Termiti staví i ze skla, oceli či vosku

Termiti druhu Odontotermes obesus budují hnízda, která mohou vyrůst až 10 metrů nad úroveň okolního terénu. Navíc jsou velmi flexibilní i co se týče použitého materiálu. Co se týče nejčastěji používané hlíny, tito termiti jsou omezeni pouze její vlhkostí. V příliš vlhké půdě se boří, příliš suchou zase nedokáží slinami …

více »

Vznikl by život na Zemi znovu?

Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Vraťme se ještě k „polévce“ a její heterogenitě. Problém přibližuje Kauffman (2004) na myšlenkovém experimentu z biosféry dnešní: vezmeme vzorek – třeba 1 gram – z každé bytosti přítomné v biosféře, rozemeleme do jediné dobře míchané …

více »

Jak masožravé rostliny poznají, co se chytilo do pasti?

Ako je možné, že mäsožravá rastlina dokáže i bez zmyslových orgánov a nervovej sústavy rozpoznať, čo sa chytilo do „pasce“? Kde sa táto schopnosť vzala? Tieto otázky si položil doktorand Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Miroslav Krausko pod vedením doc. Mgr. Andreja Pavloviča, PhD. Výskum vedca UK, ktorý získal …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close