Archiv článků: biologie

Vrby z hor se chrání před sluncem, vrby z nížin zase bojují s hmyzem

Během evoluce se rostliny naučily vytvářet ohromující množství nejrůznějších chemických látek, tzv. metabolitů. Používají je k přizpůsobení se nepříznivým podmínkám prostředí či k ochraně před býložravci a patogeny. Zatímco dosud věda zná více než dvě stě tisíc takových látek, současný technologický pokrok jich umožní objevit násobně více. Kde se ale vzala tak …

více »

I bakterie ve vodních nádržích mají svá čtyři roční období

Podrobný mikrobiologický monitoring prováděli dva roky vědci z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR na třech českých vodárenských nádržích, Klíčavě, Žluticích a Římově. Zjišťovali, jak se během roku mění složení a množství bakterií ve vodě. Na základě svých pozorování navrhli doplnění všeobecně uznávaného modelu sezónní periodicity planktonu (PEG model) o charakteristické …

více »

Americkým norkům uprchlým ze zajetí se opět zvětšil mozek

Americký norek (mink) předvedl zajímavý evoluční kousek. Změna velikosti mozku spojená s domestikací se u něj ukázala být překvapivě vratná. V průběhu chovu v zajetí došlo u norků amerických ke zmenšení relativní velikosti mozku; tento jev provází domestikaci zvířat běžně. Studie vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat ale …

více »

Vědci testovali koně v kabátech, aby porovnali různé možnosti pruhování zeber

Výklady zebřího pruhování jsou mezi biology oblíbeným tématem. Podle nejčastějších teorií má pruhování mást, ať už šelmy nebo bodavý hmyz. Nechybí ale třeba ani názor, že vzor souvisí s termoregulací. Nová studie nyní porovnávala různé varianty pruhování. Speciálně vzor, kdy jsou mezi barvami ostré přechody a tmavé pruhy jsou úzké …

více »

O hýlovi a bakterii: Evoluce infekčních chorob

Evoluce infekčních chorob zvláště nyní, po globální pandemii COVID-19 přitahuje pozornost vědců z celého světa. Nové nemoci (tzv. emerging diseases) jsou často zrádné v tom, že schopnost vyvolat onemocnění (virulence) v evoluci patogena rychle vzroste, což má u nového hostitele významný vliv na projevy nemoci. Kolektiv převážně amerických vědců sledoval …

více »

Odhalili, jak rostliny řídí tvorbu a dopravu svých hormonů

Hotové hormony zpětně ovlivňují propustnost plasmodesmat, čímž regulují transport svých prekurzorů. Odborníci ze společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci se podíleli na objevu, který podstatně rozšiřuje znalosti o důležitých rostlinných hormonech – brassinosteroidech. Mezinárodní tým ukázal, že prekurzory – látky, z nichž rostlina vytváří …

více »

Tropičtí motýli si „dokáží udržet chladnou hlavu“, i když jsou teploty příliš vysoké

Schopnost udržet si nižší tělesnou teplotu i za vysokých teplot okolního vzduchu se nazývá termoregulace. Tradičně se očekávalo, že živočichové žijící v proměnlivých prostředích mírného pásu budou mít lepší termoregulační schopnosti než jejich příbuzní v tropech. Avšak vědci zjistili opak – tropičtí motýli mají větší schopnost termoregulace než motýli z …

více »

Ďábel tasmánský prý na nakažlivou rakovinu nevymře

Nakažlivá rakovina, která v posledních 30 letech vyhubila dvě třetiny ďáblů tasmánských, se zřejmě vyvíjí směrem ke koexistenci se svým hostitelem. Alespoň k tomuto závěru došel výzkum vedený University of Tasmania za účasti vědců z Austrálie, Francie a USA. Genetické změny v populaci obličejových nádorů (DFTD, devil facial tumor disease) …

více »

Exosomy z plzáků pro medicínu i biotechnologie

Plzák španělský patří bezesporu mezi nenáviděné a opovrhované invazivní škůdce střední Evropy. Nemilosrdně likviduje ekonomicky významné rostliny a nepohrdne ani rodinnými zahrádkami. V České republice snad nenaleznete zahrádkáře, který by neznal alespoň jeden naprosto unikátní způsob, jak plzáky usmrtit (od prostého nabodávání na grilovací vidlice, sypání soli až po topení …

více »

Objevili unikátní protein uvnitř prvoka, má vztah ke vzniku symbiózy

Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy. Prvok Novymonas esmeraldas patřící do skupiny trypanosomatidů je nejbližším příbuzným prvoků z rodu Leishmania, jehož zástupci způsobují …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close