Archiv článků: čas

Všechny kvantové počítače mají jedno společné: použijeme nějaký kvantový fyzikální systém a změníme jejich stav tím, že jej vystavíte působení velmi specifických sil po určitou dobu. To však znamená, že abychom se mohli spolehnout na správnost výsledku výpočetní operace, potřebujeme co nejpřesnější hodiny. Zde však narážíme na problém. Každé hodiny …

Thomas Hertog začal spolupracovat se Stephenem Hawkingem v roce 1998 v rámci svého doktorandského projektu. Kontakt pak pokračoval přes 20 let až do Hawkingovy smrti. Výsledkem je nová kosmologická představa (teorie? model?), kterou nyní Hertog popsal v knize O původu času (On the Origin of Time: Stephen Hawking’s Final Theory). …

Z vlastní zkušenosti samozřejmě víme, že při zpětném pohledu nám nějaký týden nebo měsíc nebo i rok přijde dlouhý pokaždé jinak. Nový výzkum nicméně ukazuje, že podobně různou rychlostí vnímáme i čas přítomný, respektive těsně přecházející. Mozek se v tomto ohledu řídí tepem srdce, tedy vlastně rychlostí metabolismu. Nakonec podobně …

Fyzikové Huw Price a Ken Wharton navrhují na The Conversation řešení paradoxů kvantové mechaniky za pomoci paradoxů jiných (subjektivně). Svoji představuju označují jako kvantová retrokauzalita. Nobelova cena za fyziku byla loni udělena za experimenty v oblasti Bellových nerovností. Výsledky lze interpretovat různě – jako nelokálnost („strašidelné působení na dálku“, jak …

Kvantová fyzika by stejně jako ta klasická sama o sobě měla být vratná (v rovnicích není šipka času), zaměříme-li se tedy na systémy dostatečně malé na to, aby se v nich uplatňovala termodynamika/entropie. Proto by neměl být v principu problém nějaký proces spustit pozpátku a dostat se do libovolného bodu …

A jak to souvisí s kvazikrystaly, vyššími dimenzemi, neperiodickým dlážděním, symetriemi a stabilitou qubitů? Fyzikové vytvořili pomocí sekvence laserových pulzů inspirovaných Fibonacciho čísly pozoruhodnou, dosud neznámou formu hmoty nacházející se uvnitř kvantového počítače. Tato „fáze“ se vyznačuje dvěma časovými rozměry, přestože zde stále existuje pouze jediný tok času. Takže rovnou …

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …

Tak jako Schrödingerova kočka může být napůl živá a napůl mrtvá, mohou prý být v kvantové superpozici i dva děje, vyjadřující opačné plynutí času. Samozřejmě opět až do chvíle, kdy se na systém podíváme. Fyzikové z univerzit v Bristolu, Vídni a na Baleárských ostrovech a z vídeňského Institute for Quantum …

Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …

Metamateriály se nejčastěji zmiňují v souvislosti s optickou neviditelností, nicméně mohou mít i celou řadu ještě mnohem neuvěřitelnějších vlastností. Následující text je zkráceným výtahem z tiskové zprávy, na srozumitelnost si bohužel nárok nečiní ani náhodou. Nanostruktury v podobě hyperbolických matemateriálů jsou podle nového výzkumu schopny speciálně řídit chování elektromagnetických vln …