Archiv článků: částicové fyzika

Nová studie prozkoumala možnost, že hypotetické magnetické monopóly by nemusely přetrvávat pouze z dob extrémních a od současnosti podstatně odlišných podmínek ve vesmíru krátce po velkém třesku. Vědci se nyní soustředili i na možnost, že by monopóly mohly vznikat neustále a dokonce v naší bezprostřední blízkosti – ze srážek vysokoenergetického …

Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …

Atomy s antihmotou, respektive hybridní hmota, co to vůbec je? Jedná se o objekty kombinující v sobě částice a antičástice. Hybridní atom helia, který zkoumali v CERNu v rámci projektu ASACUSA, má v obalu namísto jednoho elektronu stejně tak záporně nabitý antiproton. Pokud tuhle věc navíc ponoříme do supratekutého helia, …

Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …

Sterilní neutrino je hypotetický typ neutrina, na které by působila pouze gravitace, nikoliv slabá interakce. Známá neutrina, elektronové, taunové a mionové, na sebe můžou přecházet. Za objev této tzv. oscilace neutrin byl v roce 2015 udělena Nobelova cena za fyziku. Ačkoliv většinu známých dat lze vysvětlit třemi známými neutriny, některé …

Axiony představují hypotetické částice, o nichž se hovoří především proto, že jde o kandidáty na temnou hmotou. Souvisejí ale i se strunovými teoriemi a dalšími modely, který aspirují na to být „teorií všeho“. Strunové teorie neobnášejí jen představy smyček namísto bodových částic či úvahy o dodatečných rozměrech, ale podobně jako …

Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …

Přechody mezi třemi různými typy neutrin – elektronovým, mionovým a taunovým – se dají podle všeho vysvětlit pouze za předpokladu, že neutrina mají nenulovou klidovou hmotnost (původně se předpokládal opak). Takaaki Kajita a Arthur B. McDonald získali za koncept nenulové klidové hmotnosti neutrin v roce 2015 Nobelovu cenu za fyziku …

Řeč bude o částicích z vesmíru, nikoliv z urychlovačů. Nový rekord má hodnotu 450 TeV. Proč bude energie ve stovkách teraelektronvoltů obtížné překonat? Vědci z několika čínských a japonských institucí analyzovali data získaná na tibetské observatoři Tibet Air Shower Gamma Collaboration. Provozuje se zde celkem 600 detektorů částic zachycujících subatomátní …

Jeden z mnoha příspěvků k odhadované hodnotě energie prázdného prostoru pochází od Higgsova pole. V roce 1998 astronomové studovali rychlost vzdalování velmi dalekých galaxií a učinili při tom revoluční objev: nejenže celý vesmír expanduje, ale činí tak se stále větší rychlostí. Rozpínání vesmíru se zrychluje. Galaxie se od nás i od sebe navzájem vzdalují, …