Archiv článků: chemie

Baterie s více elektrolyty

Baterie typu lithium-kov má na rozdíl od nejznámější baterie Li-Ion anodu nikoliv z uhlíku, ale přímo z „aktivního“ lithia; může proto nabídnout větší hustotu energie/kapacitu. Lithiovou anodu ovšem dříve či později zničí růst vláken (dendritů), takže tyto baterie mají omezenou životnost. Dnes se používají pouze ve formě na jedno dobití, …

více »

Zřejmě poprvé zaznamenán piezomagnetický jev

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Po piezoelektrickém jevu je tu analogický efekt, kdy látka účinkem mechanického působení mění své magnetické vlastnosti. Peizomagnetický efekt objevili vědci u sloučeniny BaFe2As2 (arsenid železnato-barnatý). Nicholas Curro, profesor fyziky z University of California (Davis) a hlavní autor článku uveřejněného v Nature Communications, přitom přiznává, že u přírodních sloučenin se tento …

více »

Membrány v metanových mořích Titanu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Eventuální živé organismy v mořích Titanu by musely dokázat oddělit své vnitřní prostředí něčím na způsob membrány. Jaké by mohla mít složení? Na povrchu jsou ve sloučeninách běžně dostupné jen tři prvky, vodík, uhlík a dusík, čili by mělo jít o jejich kombinaci. Vědci z NASA nyní v atmosféře Titanu …

více »

Tellur místo černého fosforu

2D forma černého fosforu, tzv. fosforen, mnohými svými vlastnostmi předčí populární grafen. Jeho základní šestiúhelníková struktura je v prostoru zvlněná, proto by mohla být vhodná v aplikacích ohebné elektroniky. Fosofren má také větší zakázaný pás, lze tedy lépe řídit jeho vodivost. Zájímavý je rovněž svými optickými vlastnostmi (silná absorpce světla). …

více »

Nejdelší vazba mezi atomy uhlíku

Tzv. hyperkovalentní vazba je delší než očekávaná maximální vzdálenost vázaných atomů uhlíku. Délka 1,806 angstromů představuje v rámci organické chemie rekord; obvyklá délka jednoduché vazby C-C je 1,54 angstromů (0,154 nanometrů, angstrom je 10 na -10 metru, 0,1 nm). Rekordní vazba byla pomocí rentgenové analýzy naměřena mezi 2 uhlíky ve …

více »

První 2D polovodič ze superatomů

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Jako superatomy („falešné prvky“) označujeme atomové clustery, které vykazují určité vlastnosti jiných atomů – např. elektrochemické nebo magnetické. Cluster 13 atomů hliníku se chová z pohledu vlastností svých valenčních elektronů jako jód, 14 atomů hliníku zase odpovídá kovům alkalických zemin. Superatomy by mohly podstatně rozšířit i paletu 2D materiálů a …

více »

Pořádně kyselý superionický led

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Již delší dobu se předpokládá, že za obřích tlaků se led/voda může nacházet ve stavu mezi pevnou a kapalnou fází s volným tokem vodíkových iontů. Už asi před 30 lety se objevily simulace, podle nichž má voda stlačená na 200 GPa zvláštní vlastnosti. Pod teplotou tání (což je při tomto …

více »

Nový algoritmus zrychluje určení struktury biomolekul

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Výrazný posun a lepší možnosti určování struktury biomolekul, jako jsou bílkoviny či nukleové kyseliny, přináší nový přístup k měření a počítačový algoritmus, který vytvořili Thomas Evangelidis a Kostas Tripsianes z institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Práci o zcela nové možnosti automatizovaného vyhodnocování spekter sledovaných bílkovin metodou nukleární magnetické rezonance, která výrazně šetří čas …

více »

Oxidované železo v hlubinách Země

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

více »

Vlákna z kyseliny hyaluronové

Vědci z Univerzity Pardubice zvláknili kyselinu hyaluronovou. Je základem unikátních krytů ran, které se právě testují. Když se spojí úspěšná česká biotechnologická firma se špičkovými vědci z Univerzity Pardubice, dějí se velké věci. Ze spolupráce dvojice vědeckých pracovníků profesora Radima Hrdiny a docenta Ladislava Burgerta z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti Contipro tak …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close