Archiv článků: chemie

Nový algoritmus zrychluje určení struktury biomolekul

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Výrazný posun a lepší možnosti určování struktury biomolekul, jako jsou bílkoviny či nukleové kyseliny, přináší nový přístup k měření a počítačový algoritmus, který vytvořili Thomas Evangelidis a Kostas Tripsianes z institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Práci o zcela nové možnosti automatizovaného vyhodnocování spekter sledovaných bílkovin metodou nukleární magnetické rezonance, která výrazně šetří čas …

více »

Oxidované železo v hlubinách Země

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

více »

Vlákna z kyseliny hyaluronové

Vědci z Univerzity Pardubice zvláknili kyselinu hyaluronovou. Je základem unikátních krytů ran, které se právě testují. Když se spojí úspěšná česká biotechnologická firma se špičkovými vědci z Univerzity Pardubice, dějí se velké věci. Ze spolupráce dvojice vědeckých pracovníků profesora Radima Hrdiny a docenta Ladislava Burgerta z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti Contipro tak …

více »

Jak na kovové pěny

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Nanopěna z palladia by se mohla využít k ukládání vodíku i všude tam, kde se hodí nasadit materiály s velmi nízkou hustotou. Novinkou je také výrazné zjednodušení výroby těchto materiálů. Techniku navrhli výzkumníci z University of California, výsledky byly publikovány v Chemistry of Materials. Kovové pěny se speciální strukturou v …

více »

Enzym nitrogenáza umí produkovat i vodík

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Nitrogenázu využívají některé bakterie pro fixaci dusíku za pokojové teploty. Je to reakce velmi zajímavá, když si uvědomíme, jak je molekula dusíku jinak nereaktivní. Pro přímou „anorganickou“ syntézu amoniaku z prvků potřebujeme vysoký tlak, teplotu a katalyzátory – i když existují i pokusy o jiné cesty (viz také: Výroba amoniaku …

více »

Termochromické povlaky skla s oxidem vanadičitým

Reaktivní naprašování vrstev VO2 ve směsi argonu a kyslíku v magnetickém poli v hustém pulzujícím výbojovém plazmatu za nízkých tlaků. Jedním z důležitých témat Mezinárodní konference o reaktivním naprašování tenkých vrstev, která se konala v plzeňském hotelu Angelo, byla problematika termochromických povlaků na skle, které dokáží samovolně řídit průchod tepelného …

více »

Mnoho druhů ledu: technický sníh i led hořící

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …

více »

3D tisk z bakterií vytváří chytré chemické továrny

3D tisk z živých buněk se realizoval již v rámci několika projektů, vesměs bylo cílem vytvořit orgány pro transplantace. Stejně tak se již zkoušelo tisknout i z kmenových buněk. André Studart a jeho kolegové z curyšského ETH nyní přišli s 3D tiskem inkoustů obsahujících bakterie. Použité druhy bakterií lze různě …

více »

Bakterie vytvořily vazbu uhlíku s bórem

Jennifer Kan, Xiongyi Huang a Frances Arnold z Caltechu přiměli bakterie syntetizovat sloučeniny s vazbou mezi atomy uhlíku a bóru. Až dosud se něco takové dařilo pouze složitými „anorganickými“ postupy. Jedná se o další úspěch syntetické biologie. Upravené bakterie by mohly hrát roli živých reaktorů a provádět příslušné reakce i …

více »

Kapalný kov jako reakční nádoba

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Nové chemické sloučeniny pro prvky budoucí elektroniky lze vytvářet na hladině roztaveného galia. Vědci z RMIT University v Melbourne v článku publikovaném v Science tvrdí, že tímto způsobem připravují materiály, které v přírodě vůbec neexistují. To si samozřejmě žádá podrobnější vysvětlení. Hlavní autoři studie Kourosh Kalantar-Zadeh a Torben Daeneke uvádějí, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close