Archiv článků: chemie

Podivný dimer ze dvou aniontů

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Na Indiana University připravili sloučeninu, která by vlastně neměla existovat: (HSO4)2, tedy dimer ze dvou hydrogensíranových aniontů. Existence molekuly byla prokázána pomocí nukleární magnetické rezonance. Co je na této sloučenině, respektive iontu divného? Oba záporné ionty se totiž odpuzují. Nicméně i tak může prý sloučenina vzniknout, je-li stabilizována okolními organickými …

více »

Vanad, uran a mořské potvory

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Mohl by snad zkoncentrovaný vanad mít pro pláštěnce stejnou funkci jako železo v naší krvi? Vsunutý mezi hokynářství Li Čonga a Grandlehárnu je jeden z rozmanitých obchodů města Monterey, které John Steinbeck popisuje v románu Na Plechárně. Jde o Západní biologický ústav, kde se dají koupit „překrásní mořští živočichové, mořské …

více »

Proč fungují zlaté katalyzátory

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Platí v nanotechnologiích, že menší je vždy lepší? Masatake Haruta v roce 1982 objevil, že zdánlivě nereaktivní zlato se může používat jako účinný katalyzátor při reakci oxidu uhelnatého s kyslíkem – oxidaci na oxid uhličitý. Reakce pak běží i za nízkých teplot; zlato je ovšem třeba v podobě jemných částic …

více »

Černý fosfor má auxetické chování

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Auxetický materiál je takový, který když roztahujeme jedním směrem, zvětšuje se zároveň ve směru kolmém – je to neintuitivní, ale představit si to můžeme tak, jako bychom ho nafukovali. Nebo jako buňky, kde vzdálenosti bodů musí být ve více směrech např. stejné a buňky přitom nelze přeskládat. Někdy se místo …

více »

V živých organismech poprvé vznikla vazba Si-C

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …

více »

Jak vytvářet vrstvy molekul o zvolené chiralitě

Molekuly se mohou za určitých podmínek stát chirálními po adsorpci na pevný povrch, např. stříbra. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázali sledovat chemické přeměny jednotlivých molekul na povrchu stříbra a prokázali přenos chirality v průběhu těchto reakcí. S využitím nejmodernějších metod …

více »

Voda mění barvu jako duha

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci připravili vodní směsi, které umí velmi rychle měnit barvu v reakci na vnější podněty, například změny magnetického pole, teploty nebo pH. Koki Sano a jeho kolegové z různých japonských výzkumných institucí popsali své výsledky v Nature Communications, kde mluví o tzv. fotonické vodě. Dokáží takto vytvořit suspenzi o jakékoliv …

více »

Šarády s plutoniem

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Největším objevitelem prvků všech dob byl patrně Glenn Seaborg. V roce 1940 vyrobil plutonium, v roce 1944 curium a americium, v letech 1949 a 1950 berkelium a kalifornium a podílel se na objevu několika dalších prvků. Má lepší skóre než William Ramsay, který objevil inertní plyny, a porazil i další …

více »

Ethanol z oxidu uhličitého

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

V Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, vyvinuli jakési „obrácené spalování“ lihu. Katalyzátorem této elektrochemické reakce jsou látky obsahující uhlík, dusík a měď, v nanoformách. Energii pro syntézu dodává elektrický proud. Reakce vychází z vodného roztoku CO2 a její výtěžnost je až 63 %. Ne že …

více »

Jak by mohl vypadat život na Titanu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Sonda Hyugens na povrchu Titanu zaznamenala i řadu složitých organických látek včetně polyiminů. Vědci z Cornell University nyní v Proceedings of the National Academy of Sciences popisují simulace, jak funguje (mohla by fungovat) chemie na Titanu, až po eventuální vznik místního života. Iminy/polyiminy – látky s dvojnou vazbou CN, v …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close