Archiv článků: chemie

Stabilní aniont -3 – prý unikát

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Čím může být významný kus sloučeniny BeB11(CN)12? Tím, že je stabilní. A přitom jde o aniont, jenž má (i když to se vzorce zrovna nevypadá) celkový náboj -3. Vědci z University of Commonwealth University a Peking University připravili extrémně stabilní aniont, který by neměl existovat. Výsledky jsou publikovány jako hlavní …

více »

Jak atomy difundují plynem

Základem experimentu bylo vystřelování cesiových atomů, jednoho po druhém, do rubidiového plynu. Vědcům se podařilo vůbec poprvé pozorovat jednotlivé atomy difundující plynem. Němečtí fyzici z Technische Universität Kaiserslautern zjistili, jak jednotlivé kolize mezi částicemi difuzi ovlivňují. Nová studie by mohla pomoci modelovat difuzi ve zvláštních prostředích, například v mezihvězdném prostoru …

více »

Nobelova cena za chemii a nástup kryoelektronové mikroskopie

V Brně se aktuálně vyrábí kryoelektronové mikroskopy Talos Arctica a Glacios – novinka pro biologické vzorky. Výrazné vědecké posuny ve zkoumání viru paralyzujícího včely, virů HIV a ZIKA, klíčových proteinů ovlivňujících Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, rakovinu, schizofrenii, ale také epilepsii, osteoporózu, obezitu nebo diabetes typu 2. Za všemi stojí kryo-elektronová …

více »

ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Organické sloučeniny halogenů nejsou indikátorem života – byly pravděpodobně již součástí takzvané ‚primordiální polévky‘, na Zemi i exoplanetách. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů vznikají …

více »

Kvantový počítač IBM pro simulaci molekul

IBM přichází s novátorským přístupem využití kvantového počítače k chemickým simulacím. Vědci z IBM vyvinuli nový způsob simulace molekul na kvantovém počítači, který by jednoho dne mohl přinést revoluci v chemii a nauce o materiálech. V rámci náročné simulace molekulární struktury hydridu berylnatého (BeH2) – největší molekuly, která kdy byla simulována na …

více »

Nový katalyzátor pro rozklad vody – s grafenem

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Elektrolytická fólie navržená vědci z Rice University a University of Houston prý dokáže rozkládat vodu efektivněji než konkurenční metody. Katalyzátor je v tomto případě třívrstvou strukturou z niklu, grafenu a sloučeniny železa, manganu a fosforu. Autoři výzkumu, který byl publikován v časopisu Nano Energy, vysvětlují funkci jednotlivých součástí takto: nikl …

více »

Konzervace přebytečné elektřiny do amoniaku

Tradiční výroba amoniaku představuje energeticky velmi náročný postup. Čpavek se vyrábí přímou katalyzovanou syntézou z dusíku a vodíku za vysoké teploty a tlaku. Protože na rozdíl od některých bakterií neumíme ale vázat dusík pořádně jinak, jsme na tento postup odkázáni (především kvůli produkci dusíkatých hnojiv), a to i když existuje …

více »

Nový přístroj rychle odhalí otravu metanolem

Přenosný přístroj dokáže do několika minut stanovit hladinu metanolu a kyseliny mravenčí v krevní plazmě. Přenosný přístroj, který během několika minut odhalí otravu metanolem, vyvinuli vědci z Masarykovy univerzity (MU) ve spolupráci se společností WATREX Praha, s.r.o. Na přístroj, jehož vývoj trval zhruba tři roky, je od letošního roku zapsán …

více »

Proč se do whisky kape voda

Někdo whisky vodou zapíjí, někdo si do ní pár kapek rovnou přilije. Má to smysl? Biochemici Bjorn Karlsson a Ran Friedman z Linnaeus University ve švédském Kalmaru nyní tvrdí, že trocha vody by měla zlepšit chuť whisky, a to především těch drsných, kde v chuti převládá rašelina, kouř a jód. …

více »

Chemické bity a reakce Bělousova-Žabotinského

Když k reprezentaci informace může sloužit elektrický náboj, magnetický moment (spin) nebo písmenko v DNA, proč by nemohly existovat i bity ovládané chemickou reakcí? Právě takový koncept představili v Polské akademii věd. Konrad Gizynski a Jerzy Gorecki navrhují paměť na bázi tří kapiček, mezi nimiž probíhají definované reakce. Pro přepis …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close