Archiv článků: chemie

Jak přinutit oxid uhličitý reagovat s vodíkem

Předpokládáme-li, že život vznikl v prostředí podmořských kuřáků, měli bychom současně vysvětlit, jak se zde vlastně syntetizovaly organické látky – jinak řečeno, jak první protoorganismy dokázaly růst, aniž ovládaly fotosyntézu. Nick Lane popisuje prostředí tehdejších bílých (zásaditých) kuřáků jako nejspíš podobné těm dnešním. Z oceánského dna probublávaly zásadité směsi obsahující …

více »

Whisky: kolik kapek je už moc?

Po nějaké době opět chemie nápojů, tentokrát ne o pivu, ale na téma whisky. Se sodou se whisky nemíchá, nebo se to alespoň „dělat nemá“. Často se nicméně uvádí, že pár kapek vody dokáže chuť whisky „otevřít“ (mj. i rozvonět). Není to nic na způsob přípravy koktejlu, cílem není ředit/snižovat …

více »

Světový kongres chemiků a Valné shromáždění jejich unie IUPAC se v roce 2029 budou konat v Praze

Delegáti národních organizací členských států Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC) na jednání Rady IUPAC 24. srpna 2023 v Haagu rozhodli v tajném hlasování, že Světový kongres chemiků a Valné shromáždění IUPAC 2029 se uskuteční v Praze. Toto vítězství je společným úspěchem národních organizací České i Slovenské republiky. …

více »

Čím voní vlašské ořechy

Libeček plus ovesné vločky? Vědci (údajně poprvé) identifikovali, že typické aroma vlašských ořechů vzniká kombinací dvou látek. První látkou je sotolon, který voní jako omáčka Maggi Seasoning a samostatně charakterizuje například vůni libečku. Druhá sloučenina se nazývá (2E,4E,6Z)-nona-2,4,6-trienal; ta je známá asi hlavně z ovesných vloček má zodpovídat za jejich …

více »

Obří černé díry ovlivňují chemické složení svých galaxií

Nový výzkum ukazuje, že supermasivní černá díra v centru může mít přímý vliv na rozložení chemických látek ve své hostitelské galaxii. Je dobře známo, že aktivní superhmotné černé díry v centrech galaxií mohou způsobit zásadní změny svých hostitelských galaxií tím, že zahřívají a odstraňují mezihvězdný plyn. Kompaktní povaha těchto černých …

více »

Poprvé připravili zlatnaté sloučeniny

Chemici poprvé nalezli způsob, jak vytvořit a stabilizovat extrémně vzácnou formu zlata, zlatnaté ionty Au2+. Materiál stabilizující tyto ionty je halidový perovskit (typ sloučenin známý dnes hlavně ze solárních článků). Zlato se v přírodě nejčastěji vyskytuje jako ryzí kov, co do známosti/rozšíření následují sloučeniny zlatité a zlatné (ty už jsou …

více »

Umělá inteligence může rozpoznávat doklady mimozemského života

Vědci tvrdí, že objevili jednoduchý a spolehlivý test pro zjištění známek minulého nebo současného života, na Zemi i na jiných planetách. Autoři nové studie uvádějí, že jejich metoda založená na umělé inteligenci s 90% přesností rozlišuje moderní a starobylé biologické vzorky od vzorků abiotického původu. „Tato rutinní analytická metoda má …

více »

Azulen: Tajemná modrá molekula pomůže lépe využívat světelnou energii

Vědci z ÚOCHB jako první popisují příčiny chování jedné ze základních aromatických molekul, která vědecký svět fascinuje nejen svou modrou barvou, ale i dalšími neobvyklými vlastnostmi – azulenu. Tento jejich počin ovlivní do budoucna základy organické chemie a v praxi pomůže využít na maximum potenciál zachycené světelné energie. Článek publikoval časopis Journal …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close