Archiv článků: chemie

Černý fosfor má auxetické chování

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Auxetický materiál je takový, který když roztahujeme jedním směrem, zvětšuje se zároveň ve směru kolmém – je to neintuitivní, ale představit si to můžeme tak, jako bychom ho nafukovali. Nebo jako buňky, kde vzdálenosti bodů musí být ve více směrech např. stejné a buňky přitom nelze přeskládat. Někdy se místo …

více »

V živých organismech poprvé vznikla vazba Si-C

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …

více »

Jak vytvářet vrstvy molekul o zvolené chiralitě

Molekuly se mohou za určitých podmínek stát chirálními po adsorpci na pevný povrch, např. stříbra. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dokázali sledovat chemické přeměny jednotlivých molekul na povrchu stříbra a prokázali přenos chirality v průběhu těchto reakcí. S využitím nejmodernějších metod …

více »

Voda mění barvu jako duha

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci připravili vodní směsi, které umí velmi rychle měnit barvu v reakci na vnější podněty, například změny magnetického pole, teploty nebo pH. Koki Sano a jeho kolegové z různých japonských výzkumných institucí popsali své výsledky v Nature Communications, kde mluví o tzv. fotonické vodě. Dokáží takto vytvořit suspenzi o jakékoliv …

více »

Šarády s plutoniem

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Největším objevitelem prvků všech dob byl patrně Glenn Seaborg. V roce 1940 vyrobil plutonium, v roce 1944 curium a americium, v letech 1949 a 1950 berkelium a kalifornium a podílel se na objevu několika dalších prvků. Má lepší skóre než William Ramsay, který objevil inertní plyny, a porazil i další …

více »

Ethanol z oxidu uhličitého

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

V Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, vyvinuli jakési „obrácené spalování“ lihu. Katalyzátorem této elektrochemické reakce jsou látky obsahující uhlík, dusík a měď, v nanoformách. Energii pro syntézu dodává elektrický proud. Reakce vychází z vodného roztoku CO2 a její výtěžnost je až 63 %. Ne že …

více »

Jak by mohl vypadat život na Titanu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Sonda Hyugens na povrchu Titanu zaznamenala i řadu složitých organických látek včetně polyiminů. Vědci z Cornell University nyní v Proceedings of the National Academy of Sciences popisují simulace, jak funguje (mohla by fungovat) chemie na Titanu, až po eventuální vznik místního života. Iminy/polyiminy – látky s dvojnou vazbou CN, v …

více »

Molekulární stroje změní chemii i elektroniku

Objevy letošních nositelů Nobelovy ceny za chemii otevírají zcela novou cestu, jak přistupovat k možnému využití molekul a objektů o velikosti v řádech nanometrů. ČTK to řekl chemik Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické. Podle jeho kolegy Filipa Teplého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR nobelisté sestrojili …

více »

Biomolekuly v klastrech vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze přišli s novou experimentální technikou, která umožňuje výzkum biomolekul obklopených jen několika málo molekulami vody. Po více než 20 let se v různých experimentech lidé snažili vytvořit paprsky „mikrohydratovaných“ biomolekul ve vakuu. Ale při všech předešlých pokusech se vytvářely …

více »

Nobelova cena za chemii: Molekulární stroje

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Francouz Jean-Pierre Sauvage, Brit Fraser Stoddart a Nizozemec Bernard Feringa za design a výrobu miniaturních strojů o velikosti molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Biologické molekulární stroje je obecně označení pro proteinové komplexy, které jsou zodpovědné za procesy probíhající v živých organismech. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close