Archiv článků: chemie

Senzory vyvinuté s podporou Čechů pomáhají chránit spotřebitele vody v Evropě

Znečištění vody každoročně ohrožuje více životů než všechny formy násilí a války. Dostupné zdroje čisté vody jsou ale omezené. Inovativní řešení pro vodohospodářská zařízení přináší mezinárodní projekt aqua3S, do kterého zásadně přispívají vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR vývojem speciálních senzorů. Únik nebezpečných látek do vodovodního řadu, výpadek dodávek vody, …

více »

Ve vzorcích z asteroidu Ryugu nakonec našli i uracil

Další analýza vzorků z asteroidu Ryugu, které odebrala sonda Hayabusa2 Japonské vesmírné agentury, zjistila vedle aminokyselin i nukleové báze, konkrétně uracil. Ve stejných vzorcích byla objevena také kyselina nikotinová (vitamin B3, niacin), která je důležitým kofaktorem metabolických reakcí (přesněji řečeno, z niacinu se vyrábějí NAD+ a NADP+, které přenášejí elektrony …

více »

Astronomové nalezli chybějící článek přenosu vody v planetárních systémech

Protože běžná a těžká voda vznikají za odlišných podmínek, může být poměrné zastoupení těchto molekul využito ke zjištění, kdy a kde molekuly vznikly. Pomocí radioteleskopu ALMA pro milimetrové a submilimetrové záření astronomové detekovali vodní páru v protoplanetárním disku kolem hvězdy V883 Orionis. Pozorovaná voda nese chemické stopy osvětlující její cestu …

více »

Hledat chemické látky ve složitých směsích je mnohem jednodušší

Od roku 2005 vědci vyvíjejí otevřený software MZmine, který jim pomáhá s analýzou dat z hmotnostní spektrometrie. Mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Pluskalem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) představil novou generaci softwaru umožňujícího vědcům analyzovat rozsáhlá kvanta dat získaná při zkoumání složení látek. Článek o nové …

více »

Archeologie pomáhá technologiím hlubinných úložišť

Uložení v hlubinném úložišti je v současnosti nejpropracovanější a nejekonomičtější metodou nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Nejdůležitější, a jedinou hermetickou inženýrskou bariérou, je kovový kontejner, jehož životnost musí dosahovat statisíců až milionů let. Jak ale životnost co nejpřesněji odhadnout, když data z dlouhodobých experimentů s korozí uhlíkové oceli zahrnují jen …

více »

Připravili sloučeninu, která je aromatická tak napůl

Vědci zkoumali, nakolik lze chemickou vazbu v aromatickém kruhu napínat a kroutit, než se zcela přeruší a molekula o svůj aromatický charakter přijde. Za tímto účelem připravovali deriváty aromatické sloučeniny tak, že na kruhu prováděli substituce vodíku za různé objemné skupiny. Ty měly problém se vedle sebe vůbec vejít, což …

více »

Inzulín by se možná měl dávkovat jinak, namísto jednotlivých molekul je v něm více klastrů

Vstřebávání inzulinu v těle je řízeno tím, v jaké podobě se molekuly konkrétně vyskytují. Zatímco monomery fungují okamžitě, shluky šesti molekul (hexamery) odpovídají za dlouhodobý účinek. Po desetiletí se předpokládalo, že mezi monomery a hexamery je určitý poměr a léčiva byla navrhována právě na základě tohoto modelu. Vědci z Kodaňské …

více »

Základem solárního článku mohou být různé modifikace jediné sloučeniny

Ve fotovoltaickém článku vznikají pohlcením světelné energie nosiče náboje, které pak vytvářejí samotný elektrický proud. Pro usnadnění tohoto procesu obsahuje většina solárních článků heteropřechod, který poskytuje podmínky k efektivnímu vedení opačných nábojů na různé konce materiálu. Křemíkové solární články vytvářejí heteropřechod dopováním každé strany zařízení typicky pomocí prvků z III. …

více »

Rybí maso pod lupou

Maso obsahuje dvě hlavní bílkoviny: složky svalového vlákna (myosin a aktin), které zajišťují práci svalu, a kolagen, který vyplňuje mezery mezi svalovými vlákny. Hlavním zdrojem energie pro svalový stah je glukóza a zásobní škrob, kterému se říká glykogen. Práce svalu je zajištěna tak, že se na sebe vážou aktin s myosinem, …

více »

Experimenty s molekulovými paprsky chtějí změnit způsob výzkumu aerosolů

Aerosoly mají zásadní vliv na počasí i globální oteplování. Tyto velmi malé částečky se ovšem obtížně studují v přírodě. Jejich chování dlouhodobě zkoumají v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, využívají k tomu unikátní přístroj CLUB a podmínky vzniku aerosolů studují pomocí molekulových paprsků. Díky tomu by se mohl …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close