Archiv článků: Čína

Předchůdkyně Hedvábné cesty a její počátky

Centrální Eurasie byla známá již od starověku komunitami, kde se chovali koně, a pozemní Stepní cesta přes severní stepi centrální Eurasie byla používána dlouho před Hedvábnou cestou. Archeologická místa, jako je pohřebiště v Berelu ve východním Kazachstánu, potvrdila, že nomádští Arimaspové zmiňovaní v antických pramenech nebyli pouze chovateli koní pro …

více »

Nejstarší písemná zmínka o polární záři má být ze starověké Číny

Kultury existující v oblastech, kde bývá polární záře běžně k vidění, nepatřily zrovna k průkopníkům písma. Kdy tedy někdo poprvé napsal o polární záři? Takovou zmínkou má být pozorování jednoho nebeského jevu zmíněné ve starověkém čínském textu; další záznam dosud považovaný za nejstarší je mladší o přibližně tři století. Uvádějí …

více »

Novoasyrská zbroj doputovala do Číny

Archeologové zkoumali unikátní koženou šupinovou zbroj nalezenou v hrobce jezdce v severozápadní Číně. Design a konstrukční detaily zbroje naznačují, že pochází z novoasyrské nebo novobabylonské říše z období mezi 8. a 6. stoletím př. n. l.. Zbroj byla objevena v roce 2013 v hrobce asi 30letého muže v Yanghai (Jang-chan, …

více »

Nejstarší mincovna ze starověké Číny

Až dosud jsme za nejstarší mince (v užším slova smysly) pokládali ty lýdské. Nyní archeologové při vykopávkách ve starověké slévárně bronzu v čínské provincii Che-nan našli nejstarší známou mincovnu z doby dynastie Východních Čou. Město Guanzhuang se nachází nedaleko Žluté řeky, vzniklo kolem roku 800 př. n. l. a zřejmě …

více »

Nad knihou: Kulový blesk

Čínský spisovatel Liou Cch‘-sin je u nás známý díky trilogii Problém tří těles. Již předtím ale napsal knihu Kulový blesk, což je opět sci-fi, jak má být – tedy zajímavá rozhodně i z hlediska vědeckých spekulací. Dokonce bych doporučoval knihu číst spíše jako („hypotetickou“) populárně naučnou literaturu než beletrii, protože …

více »

Jak se pěstování rýže šířilo jihovýchodní Asií

Archeologové se již dlouho dohadují o způsobu šíření neolitu v Evropě – přejímali ho spíše místní lidé, nebo docházelo k migraci? Podobnou otázku lze položit i v případě jihovýchodní Asie. David Reich (populační genetik z Harvardu) a Ron Pinhasi (fyzický antropolog z Vídeňské univerzity) nyní rekonstruují historii této oblasti podle …

více »

Genetické analýzy a šíření austroasijských jazyků

Genetické analýzy potvrdily předpoklad, že zemědělci do jihovýchodní Asie přišli z jižní Číny. Prestižní vědecký časopis Science publikoval výsledky výzkumu, který poprvé poodhaluje genetické pozadí vzniku současné populace Jihovýchodní Asie. Jedním ze členů mezinárodního vědeckého týmu i spoluautorem publikace je Pavel Flegontov z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých …

více »

Proč Čína ztratila zájem o střelné zbraně

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Proč si Čína neudržela svůj náskok v oblasti palných zbraní … pokud jde o odpověď, panuje mezi odborníky jen malá shoda. Viz také: Střelný prach a Evropa Nejoblíbenější teorií, na jejíž verze jsme již narazili v předchozích kapitolách, je, že Evropané těžili z unikátního západního způsobu vedení války. Zdědili ho …

více »

Izotopy analyzují lidské oběti v době dynastie Šang

Analýza izotopů, váleční zajatci jako konzervy – co lze vyvodit z dávných pohřebišť. V době první čínské historické dynastie Šang (cca 17.-12. stol. př. n. l.) zahrnoval kult i lidské oběti. Výzkumy čínských a kanadských vědců na pohřebišti v šangském městě Yinxu (PH: snad šangské hlavní město v české transkripci …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close