Archiv článků: dna

Evoluce genů jako stavebnice

MaLR elementy jsou skoro všude a v okamžiku zabudování do genomu mohou fungovat jako genový počátek. Týmy Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Kristiana Vlahovička z Univerzity Záhřeb popsaly unikátní evoluční mechanismus. V článku v časopise Genome Research ukazují, jak skrze tzv. mobilní elementy probíhá recyklace genetického …

více »

Jak lidské buňky reagují na poškození DNA

Problém nastává, pokud buňka z nějakého důvodu přijde o protein p53. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Karolinska univerzity ve Stockholmu zveřejnili objev, který nově nahlíží na to, co se děje v našich buňkách, pokud přijdou o svého „hlídače“ – zásadní protein p53. Výsledky …

více »

EHMC v opalovacích krémech může poškozovat DNA

Aktivní látka ethylhexyl metoxycinamát se zkratkou EHMC, kterou obsahují některé opalovací krémy i další výrobky denní péče, není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buněk člověka. S tímto zásadním zjištěním přišli odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Masarykovy univerzity. Uvedli …

více »

Jak přečíst problematické úseky v DNA

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Moderní vědecké metody umožňují “přečíst” najednou téměř kompletní dědičnou informaci organizmu. Téměř. Oříšek představují tzv. repetitivní sekvence – části, které obsahují velké množství stejných, stále se za sebou opakujících úseků. Dosud používané metody totiž neumožňovaly určit přesný počet, ani délku těchto opakování. Tento problém vyřešil až počítačový program TAREAN, vyvinutý …

více »

3D struktury z DNA a proteinů na míru

Skládat z DNA různé krychle a podobné trojrozměrné útvary už nějaký čas umíme – této metodě se často říká „DNA origami“. Nicméně má stále řadu omezení. Tak např. jde o postup, který musí probíhat čistě technologicky jako inženýrská konstrukce, kdy syntetizujeme jednotlivé části DNA a po sobě jdoucími kroky je …

více »

Algoritmy pro práci s DNA a problém P vs. NP

Genetici a bioinformatici už asi 40 let používají k porovnávání sekvencí DNA tzv. Wagner-Fischerův algoritmus. Tímto způsobem lze zjistit minimální počet elementárních operací, jimiž jednu sekvenci dokážeme přeměnit na druhou, tedy rozdílnost obou řetězců. Za elementární operace považujeme vložení nebo smazání „písmene“ nebo jeho přepis za jiné písmeno. (Poznámka: někdy …

více »

Dvoukrokový mechanismus pro úpravu RNA

Nový objev může být klíčem k porozumění vzniku autoimunitních onemocnění u člověka. Dlouhodobá spolupráce mladého molekulárního biologa Zdeňka Parise z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR s kolegy ze dvou laboratoří v USA přinesla brilantní výsledek – objev dvoukrokového mechanismu pro úpravu RNA, která se zúčastňuje tvorby bílkovin v buňce. …

více »

Nová krátká a efektivní metoda syntézy nukleosidů

Nukleosidy jsou nejen základními stavební kameny nukleových kyselin a tím i života, ale jsou využívány i v medicíně jako protivirová a protinádorová léčiva. Bohužel současné metody syntézy a výroby syntetických i přirozených nukleosidů jsou obvykle velmi neefektivní, pracné a zdlouhavé procesy, které jsou často neselektivní (vedou ke směsím produktů) a …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close